V Jižní Koreji bylo po téměř 45 letech prezidentem Jun Sok-jolem na krátko vyhlášeno stanné právo – mimořádné opatření, které zásadně omezuje občanské svobody a dává armádě rozsáhlé pravomoci. Tento nečekaný krok vyvolal vlnu protestů a způsobil napětí, které zemí dosud otřásá. Co vedlo k tak dramatickému zásahu do života obyvatel a spěje krize k finálnímu rozuzlení?
V prosinci 2024 šokoval jihokorejský prezident Jun Sok-jol Koreu i svět, když vyhlásil stanné právo a obvinil opoziční Demokratickou stranu ovládající parlament ze sympatií k Severní Koreji (KLDR) a z protistátní činnosti. Jihokorejská armáda následně pozastavila veškerou činnost parlamentu a politických stran a zvoleným zákonodárcům byl zakázán vstup do parlamentní budovy. Tento krok vyvolal okamžitou reakci ze strany parlamentu, který se postavil proti rozhodnutí prezidenta. Výjimečný režim byl po pouhých šesti hodinách zrušen vládou, která se na tomto rozhodnutí shodla.
Šokující krok jihokorejského prezidenta vyvolal masové protesty v hlavním městě Soulu, kde tisíce demonstrantů požadovaly prezidentovu demisi. Opozice, vedená předsedou Demokratické strany I Če-mjongem, vyjádřila silný odpor vůči vyhlášení stanného práva a označila ho za neústavní.
„Zákonodárci Demokratické strany, včetně mě a mnoha dalších, budou vlastním životem chránit demokracii a budoucnost naší země a veřejnou bezpečnost, životy a majetek.“
Jihokorejští zákonodárci mezitím schválili návrh zákona, který určil zvláštního poradce k vyšetření pokusu prezidenta o zavedení stanného práva. Jihokorejská prokuratura prezidenta podezřívá z velezrady a zneužití moci. Součástí vyšetřování je i bývalý ministr obrany Kim Jong-hjon, který podle médií prezidentovi tento krok doporučil.
Hlasování o odvolání se zúčastnilo všech 300 zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Návrh byl předložen poté, co se někteří členové Junovy Strany lidové moci připojili k opozičním stranám, které kontrolují 192 křesel ve 300členném Národním shromáždění, čímž překonali dvoutřetinový práh potřebný pro impeachment. Počet zákonodárců podporujících impeachment byl 204, hlasů pro odvolání bylo zapotřebí 200.
Co je stanné právo?
Stanné právo je mimořádné opatření státní moci, které se vyhlašuje v případě vážné nouze, jako jsou války, občanské nepokoje nebo živelní pohromy. Cílem je omezit některá občanská práva a odstrašit od páchání zločinů, které jsou v dané situaci obzvlášť nebezpečné a rozmáhají se. Stanné právo také znamená zavedení vojenského práva pro civilní obyvatelstvo a pozastavení běžných občanských práv.
14. prosince tak zbavil jihokorejský parlament prezidenta pravomocí, ale definitivně jeho odvolání ještě musí potvrdit ústavní soud. Následný pokus vyslechnout prezidenta Jun Sok-jola vyšetřovateli prozatím selhal a i přes vydaný soudní zatykač zatím k žádnému posunu nedošlo, neboť samotného prezidenta před zatčením zatím chrání jeho ochranka.
Návrat k temné minulosti?
Jižní Korea zažila stanné právo naposledy v roce 1980 během vojenského režimu, kdy v Kwangdžu probíhaly masivní protesty. Vojsko je potlačilo brutálním násilím, při kterém bylo zabito až 200 lidí, převážně studentů. Po obnovení demokracie v roce 1987 se země rozvinula v prosperující demokratický stát, který dosáhl významného ekonomického a sociálního pokroku.
Co se bude dít dál?
Politická krize v Jižní Koreji po zrušení stanného práva prezidentem Junem zůstává neuzavřená. I když horká fáze krize pominula, stále zůstávají důležité otázky. Rozkol mezi prezidentem a jeho stranou může vést k vládním otřesům a vzhledem k výzvám k demisi a předčasným volbám je možná i změna prezidenta před plánovanými volbami v roce 2027, pokud by ústavní soud odvolání prezidenta nakonec zrušil. Kromě toho bude Jižní Korea muset obnovit důvěru v demokratické instituce, aby zachovala svou mezinárodní reputaci.
Kdo je Jun Sok-jol
Jun Sok-jol je jihokorejský politik, který byl zvolen prezidentem Jižní Koreje v březnu 2022. Předtím, než se stal prezidentem, pracoval 27 let jako prokurátor, v letech 2019–2021 působil jako generální prokurátor. Pozornost si získal, když sehrál důležitou roli při odsouzení prezidenta I Mjong-baka za korupci a prezidentky Pak Kun-hje za zneužití moci. V roce 2022 byl zvolen prezidentským kandidátem konzervativní Strany lidové moci, kde zvítězil v nejtěsnějším rozdílu v demokratické historii Jižní Koreje. V kampani sliboval boj s bytovou krizí, tvrdší přístup vůči KLDR a podporu antifeminismu. Jun Sok-jol také podpořil smlouvu mezi jihokorejskou společností KHNP a českou společností ČEZ na výstavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech.
Rozhodnutí parlamentu o odvolání jihokorejského prezidenta Jun Sok-Jola by podle českého ministerstva průmyslu a obchodu nemělo negativně ovlivnit tendr na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, v němž česká vláda vybrala jihokorejskou společnost KHNP. Její zástupci nyní jednají s firmou ČEZ o finální smlouvě, uzavřít ji chtějí do konce března příštího roku. První reaktor by měl fungovat od roku 2036.
Olesja Packan je studentkou programu Politologie na Vysoké škole CEVRO. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
留言