Japonská vláda v loňském roce schválila rekordně vysoký rozpočet na obranu země. Navýšení o 27,4 % představuje radikální změnu v politice Japonska, která se setkala se smíšenými reakcemi jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Někteří tuto politiku chápou jako nezbytnou reakci na stále nestabilnější geopolitické klima, zatímco jiní ji považují za znepokojivý odklon od pacifistického postoje Japonska po druhé světové válce.
Historie japonských vojenských výdajů
Historie japonských vojenských výdajů je plná kontrastů. Před koncem druhé světové války totiž patřily k nejvyšším na světě. Po válce však Japonsko přijalo pacifistickou ústavu, která zemi zakazovala udržovat vojenské síly. Místo toho země vytvořila Japonské síly sebeobrany (JSDF), které se zaměřovaly především na pomoc při katastrofách a další nebojové mise.
Během následujících let zůstávaly vojenské výdaje Japonska ve srovnání s ostatními velmocemi nízké. Mezi lety 1960 až 2020 byly na úrovni jednoho procenta HDP nebo pod touto úrovní. V roce 2017 ale Japonsko přestalo uplatňovat jednoprocentní výdajový strop a začalo intenzivněji investovat do svých vojenských schopností, přičemž se zaměřilo zejména na námořní a protivzdušnou obranu. Rozhodnutí z roku 2017 znovu potvrdil v roce 2021 tehdejší premiér Jošihide Suga, čímž připravil půdu pro bezprecedentní navýšení vojenských výdajů, které se z roku 2022 na 2023 navýšily o 27,4 %.
Současný stav japonské armády
JSDF v současnosti patří k nejvyspělejším vojenským silám na světě. Skládá se ze tří složek: Sil pozemní sebeobrany, Sil námořní sebeobrany a Sil vzdušné sebeobrany. Celkem má JSDF přibližně 250 000 aktivních příslušníků a rozpočet ve výši přibližně 6,8 bilionu jenů (52 miliard dolarů).
V posledních letech Japonsko významně investovalo do svých vojenských schopností. Země například získala moderní stíhací letouny, jako je F-35, a v současné době ve spolupráci s Velkou Británií a Itálií vyvíjí vlastní stíhačku stealth. Japonsko rovněž investovalo značné prostředky do systémů protiraketové obrany včetně raketových systémů Aegis Ashore a Patriot. Kromě toho země zvýšila svou přítomnost na sporných ostrovech Senkaku, na které si činí nárok Čína.
Důvody zvýšení výdajů Japonska na obranu
Navýšený rozpočet na obranu je prvním rozpočtem v rámci nové japonské Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v prosinci 2022 společně s Novou národní obrannou strategií. Oba dokumenty jmenují řadu faktorů, které vedly k navýšení rozpočtu.
Jedním z klíčových faktorů jsou obavy z jaderného a raketového programu Severní Koreje. Severní Korea v posledních letech provedla několik raketových testů a její vůdce Kim Čong-un několikrát vyhrožoval Japonsku a Spojeným státům. Japonské investice do systémů protiraketové obrany jsou tak z části přímou reakcí na tyto hrozby.
Dalším faktorem, který vede ke zvýšení japonských výdajů na obranu, je rostoucí vojenská asertivita Číny v regionu. Čína rozšiřuje svou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři a v posledních letech rovněž zvýšila své vojenské výdaje. Japonsko tak čelí obavám, že Čína může použít vojenskou sílu k prosazení svých územních nároků v regionu. Investice do námořní a protivzdušné obrany mají této hrozbě čelit. Ve zprávě The First Battle of the Next War: Wargaming a Chinese Invasion of Taiwan, v níž CSIS vytvořila několik scénářů, jak by mohla vypadat případná válka mezi Čínou a USA o Tchaj-wan, CSIS zdůraznila, že japonské vojenské kapacity a základny budou mít zásadní význam pro obranu Tchaj-wanu.
Kromě toho lze zvyšující se výdaje Japonska na obranu považovat také za reakci na měnící se globální bezpečnostní prostředí.
S nástupem Bidenovy administrativy vzrostla role vojensko-politických aliancí v Tichomoří v souvislosti s americkou vizí svobodného a otevřeného Indopacifiku.
V souladu s tímto obecným trendem směřujícím k militarizaci regionu investuje Japonsko do svých vojenských kapacit jako do prostředku k posílení svých aliancí a zachování stability regionu.
Strategická partnerství
Japonsko má řadu strategických partnerství, která hrají roli v jeho vojenském posilování. Nejdůležitější je partnerství se Spojenými státy, které udržují v Japonsku významnou vojenskou přítomnost od konce druhé světové války. Obě země mají uzavřenou smlouvu o vzájemné obraně.
Komplikací pro úsilí Japonska o budování silnějších partnerství v regionu, je jeho historická válečná agrese a územní spory se sousedními zeměmi, jako je například Jižní Korea, která má také silné vazby se Spojenými státy.
V posledních letech se tak Japonsko snaží posilovat vztahy i s dalšími zeměmi v Indo-pacifickém regionu, například s Austrálií a Indií. Tato partnerství mají Japonsku především pomoci čelit rostoucímu vojenskému vlivu Číny.
Kritika a obavy
Posilování japonské armády a jejích schopností se neobešlo bez kontroverzí. Někteří kritici tvrdí, že zvýšené výdaje Japonska na obranu jsou odklonem od pacifistické ústavy země a že by mohly vést k zapojení Japonska do zámořských konfliktů. Jiní se obávají možného vzniku regionálního závodu ve zbrojení. Jižní Korea například navýšila svůj obranný rozpočet pro rok 2023 o 4,4 % a předpokládá, že obranný rozpočet země bude dále růst a to o 6,3 % mezi lety 2023 až 2027.
Objevují se také obavy z dopadu, který by mohlo mít budování japonské armády na vztahy se sousedními zeměmi. Zejména Čína kritizuje japonskou vojenskou modernizaci a obviňuje Japonsko ze snahy o militarizaci regionu. Jižní Korea a další sousední země, s nimiž má Japonsko historicky napjaté vztahy, se rovněž obávají nárůstu vojenských kapacit Japonska, což by mohlo vést k další destabilizaci v regionu. Někteří navíc tvrdí, že Japonsko posiluje svou armádu spíše v reakci na tlak USA než na základě legitimního posouzení vlastních bezpečnostních potřeb.
Budoucnost japonských výdajů na obranu
Je pravděpodobné, že Japonsko bude v příštích letech pokračovat v investicích do svých vojenských kapacit.
Obavy země z jaderného programu Severní Koreje a vojenské asertivity Číny zřejmě v dohledné době nepoleví. Kromě toho je pravděpodobné, že strategické partnerství Japonska se zeměmi, jako jsou Spojené státy, bude i nadále hrát roli v jeho obranné politice.
Existují však také výzvy, které bude muset Japonsko překonat, aby mohlo účinně modernizovat svou armádu. Jednou z největších výzev je nedostatek personálu. Japonská populace rychle stárne a existují obavy, zda bude země schopna nabrat a vycvičit dostatek personálu, aby si udržela své vojenské schopnosti.
Tereza Corradi je studentkou Bezpečnostní politiky na vysoké škole CEVRO Institut. Text vznikl v rámci semináře Na semestr novinářem!
Коментарі