Uplynulé volby do Evropského parlamentu byly pro společnost jistým překvapením, a to hned v několika směrech. Vedle vysoké volební účasti, která se v závěru sčítání vyšplhala až do výše 36,45 procent, jsme pozorovali i jednu překvapující tendenci.
Mám na mysli vliv mladých voličů. Nebyli to totiž Piráti, nebyli to ani Zelení, ani STAN, kteří by se v letošním volebním klání o prvovoliče a mladé s takovou úspěšnou vervou poprali. Téměř polovinu svého voličského elektorátu naplnil Filip Turek z koalice strany Motoristé a hnutí PŘÍSAHA Roberta Šlachty právě voliči ve věku od 18 do 24 let a v menším počtu rovněž lidmi, kteří by k volbám jinak nešli.
Symbolickým „motorem“ v jejich hledání a utvrzení byl symbol dnešní doby: sociální sítě. Lídru koalice Filipu Turkovi se během intenzivních čtyř měsíců podařilo to, o co se některé strany neúspěšně snaží několik let.
Interakce na sociálních sítích se Turkovi, podobně jako v počátcích politické kariéry Tomiu Okamurovi, staly pomyslnou vstupenkou do legitimního mediálního a nakonec politického světa.
Nejde ale jen o Českou republiku. Trend popularizace krajní pravice u mladé generace vidíme ve výsledcích napříč Evropou, a to i přes to, že jsou mladí zpravidla spíše liberálně založení a Evropskou unii mohou brát více jako pokladní prasátko než jako hodnotu samotnou. Témata ochrany klimatu, bezpečnosti uvnitř Evropské unie a demokratické hodnoty totiž považuje mladší generace dnes už za téměř samozřejmé. Kandidáti krajní pravice tak prostřednictvím sociálních sítí dokázali mobilizovat generaci mnohem snadněji a efektivněji, a to především formou jednoduše předkládaných řešení daných problémů.
Kde ale najít rovnováhu politického marketingu a odpovědné politiky? Dívat se na politiky, kterak snídají rohlík s marmeládou, dívat se na natřásající tetky mne nebaví a nezajímá. Chci odpovědné politiky, kteří odpovědně vysvětlují.
Téma oslovování prvovoličů a mladých voličů nezmizí s evropskými volbami a uvnitř politických stran se po analýze výsledku těchto voleb stane ještě naléhavějším. V České republice totiž v letech 2021 až 2025 dospělo nebo dospěje až 400 tisíc mladých lidí. A to jsou přesně ti, o které je v politickém boji ten největší zájem.
Jakub Skyva je studentem politologie a mezinárodních vztahů na Vysoké škole CEVRO. Text vznikl v rámci semináře Na semestr novinářem!
Commenti