Gen. Mičánek: AČR a umělá inteligence: Jak na to?

Téměř každý den jsme zahlcováni informacemi sdělovacích prostředků o vzniku či zavádění nových technologií, které sebou nesou obrovské možnosti, jak změnit náš dosavadní život. S ohledem na předpokládanou velikost oné změny je nazýváme disruptivními, česky asi nejlépe převratnými. Je ale každému z nás jasné, ať již z pozice příslušníků ozbrojených sil nebo pracovníků podniků obranného průmyslu, o čem konkrétně a v jakých oblastech se v případě AČR bavíme, co nás v budoucnu čeká? Následující článek přináší krátké zamyšlení nad tím, jak a co by se mělo v AČR změnit ve snaze rychle a účelně zavést moderní technologie s důrazem na umělou inteligenci (AI) a strojové učení (ML).

Pro začátek je vždy dobré si vytvořit jednoduchou definici toho, co je předmětem našeho budoucího zájmu, tedy: „Disruptivní technologie jsou inovativní technologie, které nabízejí zcela nové způsoby řešení technických problémů, změnu zavedených postupů či procesů s výrazným navýšením efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti zdrojů organizace (princip 3E).“

Uveďme si některé z nich: Umělá inteligence a strojové učení, virtuální a rozšířená realita (VR/AR)“, 3D tisk a aditivní výroba, autonomní systémy a drony, nanotechnologie a kvantové výpočty, genetické inženýrství a klonování, blockchain a decentralizované aplikace (dApps), internet věcí (IoT), alternativní zdroje energie, biotechnologie a CRISPR/Cas9 genová editace.

Disruptivní technologie často přicházejí s výzvami, jako jsou etické a právní otázky a mohou vyžadovat změny v legislativě a regulaci, ale současně přináší, pokud jsou dobře zvládnuty, benefity v mnoha oblastech. To jednoznačně platí i o nyní tak mediálně popularizované AI.

Uveďme pro ilustraci několik obecných příkladů benefitů:

Automatizace opakujících se úloh: automatizace opakujících se úloh a činností (např. každodenní sumáře informací z tisku, zápisy z jednání, pravidelná hlášení) umožňuje pracovníkům věnovat svůj čas složitějším úkolům, snižuje se jejich administrativní zátěž. Tím se zvyšuje produktivita pracovníků, lépe je využito jejich vzdělání a schopností.
Optimalizace procesů: optimalizace procesů a identifikace oblastí, kde lze dosáhnout větší efektivity. Jde o všechny činnosti v managementu organizace (plánování, organizaci, výběr a vedení lidí, kontrolu), dále řízení akvizic a zásobování, optimalizaci využití materiálu a techniky, nebo zlepšení procesů ukládání, třídění a zpracování dat.
Zpracování a analýza dat: zpracování a analýza velkého množství dat, identifikace nových trendů a vzorců chování, které by jinak mohly zůstat nezaznamenány, nebo jsou z hlediska množství a struktury nad možnosti člověka. Zvyšuje se rychlost a efektivita analytické fáze rozhodovacího procesu a dochází k rychlejší reakci na změny.
Zvyšování přesnosti: zvyšování přesnosti při rozpoznávání obrazu, signálu nebo řeči. To je užitečné například pro zpravodajství, diagnostiku chyb u výrobních a servisních procesů, ale také pro výcvik obecně, výuku jazyků či u multi-simultánních strojových překladů jazyků.
Zlepšení bezpečnosti: AI může být využito ke zvýšení kybernetické bezpečnosti, ochrany míst velení a kritické infrastruktury před útoky, při záchranných operacích či v krizovém managementu obecně.

Jak na AI v AČR?

AI, na rozdíl od většiny ostatních disruptivních technologií, na první pohled nenabízí jasné a jednoznačné využití. Jde o celý soubor technologií, které umožňují počítačům provádět úkoly, jenž by obvykle vyžadovaly lidskou inteligenci. A stejně jako lidské myšlení je využití AI mnohovrstvé, abstraktní, vyžaduje kreativitu a komplexní přístup. Proto může být AI pro některé oblasti implementace těžko uchopitelná.

Nicméně cesta tu je. Armády NATO, českou armádu nevyjímaje, pracují již dlouhá léta s konceptem schopností. Pokud tento koncept uchopíme a provedeme analýzu vhodného použití produktů na bázi umělé inteligence a strojového učení po hlavních oblastech schopností (Main Capability Areas), pak výsledky – činnosti vhodné pro nasazení AI – můžeme shrnout do následující sady tabulek:

Uvedené příklady je samozřejmě možné doplnit o další, záleží jen na kreativním myšlení čtenáře a jeho odbornosti.

Možný postup nasazení AI

Na základě osobních zkušeností s řízením změny v organizaci doma i zahraničí se mi jako nejvíce komplexní a současně dostatečně intuitivní pro všechny zainteresované strany jeví použití přístupu po tzv. funkčních oblastech DOTMLPFI, v kombinaci s jednoduchou analýzou rizika.

Implementaci AI je každopádně nutné řešit jako projekt. A ten začíná vždy stanovením cíle, sestavením týmu a vyčleněním potřebných zdrojů – lidských, finančních, materiálních a časových. Zatímco formulace cíle nebude nijak složitá, sestavení multi-oborového týmu z příslušníků AČR, civilní části MO, státních a civilních podniků podnikajících v oblasti bezpečnosti a obrany (či alespoň ochotných spolupracovat), a zástupců vysokých škol majících výzkumné kapacity v dané oblasti, se může ukázat jako problém.

S takto široce pojatým projektovým týmem nemá AČR doposud zkušenosti. Pokud pominu otázku, na jaké legislativní a finanční bázi takovýto tým ustavit, pak jako další důležitá oblast k řešení se jeví sdílení informací v týmu a jejich bezpečnost. To se bez úpravy stávající (svazující) vnější legislativy i vnitřních armádních předpisů neobejde.