Jak český stát oplácí svým služebníkům? Štvanice na válečné veterány neustaly s pádem komunismu, jak si možná myslíte. Psycholog a válečný veterán Vladimír Svoboda kritizuje štvavou kampaň, která zdiskreditovala renomé válečného hrdiny a bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka.
Generál Páleník, generál Kovanda a plk. Pohůnek by vám mohli vyprávět. V Afghánistánu byl bývalý velitel prostějovských výsadkářů hrdinou. Dostal jako první Čech, od dob druhé světové války, vysoké americké vyznamenání za účast v boji. Byl jmenován šéfem Vojenského zpravodajství a následně byl Robertem Šlachtou bez důkazů obviněn z trestné činnosti v kauze Nagyová.
Myslíte, že byl velitel UOOZ potrestán? Kdepak. Andrej Babiš z něj za odměnu udělal velitele u celníků a dnes mu staví politické béčko strany ANO, stranu trpaslíků PŘÍSAHA. Až budou vaše děti chtít sloužit vlasti, myslete na to, že v našem národě jsou i tací, které váleční hrdinové popouzejí, protože vyčnívají. Raději s nimi do vazby!
Ani po 24 měsících však 400 policejních důstojníků bývalého UOOZ, nenalezlo žádné důkazy, které by obstály před soudem proti Páleníkovi. Všude po světě je tak uznávaným vojenským hrdinou, jen doma je médiemi vláčen bahnem. Nejvíce ho zasáhla nesmyslná a nedůvodná 37denní vazba ve vězení. Nikdy nebyl odsouzen a promrhané desítky milionů korun skončily neblaze proslulým stíháním paní Nagyové kvůli kabelkám. Soud v této věci dostal spis ke kauze Vojenského zpravodajství začátkem června 2014. Zpravodajcům hrozilo za zneužití pravomoci až tříleté vězení. Podle policistů vyvíjela Nečasová na expremiéra Petra Nečase nátlak, aby se rozvedl. V listopadu 2012 proto měla zosnovat a usměrňovat nezákonné sledování jeho bývalé manželky Radky. Představitelům Vojenského zpravodajství údajně opatřila její fotografii i adresu. Na sledování se prý bez vědomí ministra obrany domluvila s generály Páleníkem, Kovandou a s Pohůnkem. Také údajně nechala sledovat svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni a správkyni Hrzánského paláce Alenu Hegrovou. Motivem byla podle policistů snaha zabránit spekulacím novinářů o jejím vztahu s Nečasem. Podle Kovandy s Páleníkem navíc v případě Radky Nečasové nešlo o sledování, ale o obranu proti sledování, tudíž povolení ministra nebylo třeba. Svůj postup hájí tím, že měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku nesleduje někdo jiný. V té době prý disponovali indiciemi, že premiérově rodině hrozí nebezpečí. Páleník od počátku trval na tom, že žádný nezákonný pokyn nevydal.
Myslíte, že byl velitel UOOZ potrestán? Kdepak. Andrej Babiš z něj za odměnu udělal velitele u celníků a dnes mu staví politické béčko strany ANO, stranu trpaslíků PŘÍSAHA. Až budou vaše děti chtít sloužit vlasti, myslete na to, že v našem národě jsou i tací, které váleční hrdinové popouzejí, protože vyčnívají. Raději s nimi do vazby!
Bývalo chvályhodným zvykem nejdříve vinu prokázat, než se pořádaly tiskové konference. Dnes má generál Páleník zničený život a žije oprávněně zahořklý v ústraní. I po osvobození je existenčně zničený a nemůže sehnat přiměřenou práci. Jak se dnes cítí? „Nenormálně. Celý život jsem byl zvyklý na velké pracovní tempo, ale teď nic. Zdeptaný nejsem, jen nemám řádnou práci a je mi líto, že si tady můžou policie a státní zastupitelství dělat, co chtějí a že elity země na to nejsou schopny reagovat.“ Jestlipak na to Komár se Šlachtou mysleli, když se v den zásahu vyhřívali v záři novinářských reflektorů na tiskovce? Jen lidé s disociální poruchou osobnosti mají radost z ničení lidských existencí. Na takovou mentální akrobacii musíte mít opravdu silný žaludek.
Sám generál Páleník k tomu řekl: „Cíl nebyl Páleník, ale jen a pouze Nečas. Oni však dlouho nic neměli, tápali a chytali se čehokoli. Mám z celé akce dojem, že jej prostě chtěli odstřelit. Mezitím přibírali různá povolení na odposlechy a vyšetřování dalších a dalších lidí a my jsme jen vedlejší produkt jejich posedlé snahy nějak Nečase dostat. Tady by se měl někdo jasně zamyslet a říct, co vlastně policisté a státní zástupci ve vztahu k veřejnosti všechno můžou. Co si můžou dovolit i směrem k ochraně bezpečnostních zájmů státu. I kdybych připustil, a já to absolutně nepřipouštím, že k něčemu došlo, tak se ptám: Byl to tak velký zločin, že Vojenské zpravodajství je „napadeno“ a prohledáváno policií? Tyhle policejní postupy se používají jen při podezření z vražd a velkých defraudací peněz, ale toto?
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v této souvislosti upozornil, že tehdy bylo vzato do vazby sedm lidí. Soud zatím uznal nepravomocně vinnou jen Janu Nečasovou. U šesti dalších bylo rozhodnuto, i když někde zatím také nepravomocně, že se nejedná o trestný čin nebo že nemohou být stíhaní: „Budeme se ptát, proč byl tehdy tak mohutný zásah, v ulicích Prahy bylo 400 policistů… S přibývajícím časem se otázky a pochybnosti spíše zvyšují, než že bychom znali odpovědi.“
Comments