Víte, co znamenají slova cudný, smilstvo, vilní nebo příkří? Podle jazykovědců 25 % lidí do 35 let vůbec netuší, co znamenají. Psycholog Vladimír Svoboda vysvětluje, že kvůli mobilům spíme čím dál méně a hloupneme.
Zřetelný a měřitelný propad vyjadřovacích schopností vysokoškoláků konstatuje i prof. E. Fuchs z Masarykovy University. Jeho studenti se dokonce podivují, proč jsou jim gramatické hrubky vytýkány. Sám pozoruji, že v závěrečných pracích dává studentům velkou práci verbalizovat své vlastní myšlenky. O gramatice nemluvě. Doba je stále audiovizuálnější. Většina informací se v ryze alfabetické společnosti předává písemnou formou.
Ovšem jestliže upadají vyjadřovací schopnosti mladší generace, je to vina té starší. Je sice pravdou, že mladí čím dál více čerpají informace z videí typu You tube, ale všimli jste si někdy rodiny v restauraci, když čekají na jídlo? Všichni vytáhnou mobily a nikdo spolu nemluví. Upadá komunikace uvnitř rodiny. Zužuje se vidění světa. Bez verbalizace a tréninku ve čtených informacích z papíru zmizí možnost precizně formulovat humor, ironii, vědu. Jak nahradíte „příkrá odpověď“, když „strmá“ je nesmysl. Dobře číst text, vnímat tištěná slova a verbalizovat myšlenky jsou a zůstanou klíčové dovednosti. Rozvoj jemné grafomotoriky je tisícerými vlákny spojen s rozvojem mozku a má obrovský vliv na vývoj všech kognitivních funkcí u člověka. Dnešní studenti však nezvládnou často rukou napsat ani 30 řádků.
Namísto spánku brouzdáme po síti
Jedním z důvodů je to, že generace mladých dospělých do 35 let neustále ukrajuje z času, který věnují spánku, kvůli tomu, aby mohli být přítomni na sociálních sítích. Průměrná doba spánku za posledních 25 let klesla z 8,5h na 6,5. Podle vědců z Centra pro poruchy spánku a biorytmů při Neurologické klinice trpí poruchou spánku, usínání či probouzení 1/3 populace.
Typů je celá řada. Insomnie, poruchy cirkadiálního rytmu, parasomnie. Při zdravém spánku usnete do 30 minut a měl by trvat u dospělých okolo 7– 8 hodin. Střídají se v něm 2 fáze. NREM osvěžující a REM velmi důležitý hluboký delta spánek. Při něm se z krátkodobé do dlouhodobé paměti přepisují paměťové stopy toho, co se přes den událo. Je velmi významný pro efektivitu učení. Pokud spánek krátíte na úkor času stráveného na Facebooku nebo Instagramu či v jiném online prostředí, vznikne vám spánkový deficit. Při spánkovém deficitu se zhoršuje soustředění, je nižší schopnost ovládat své pohyby i koncentraci a vede ke vzniku depresí.
Pokud za nás intelektuální činnost vykonávají počítače a digitální média, mozek nám začne atrofovat stejně jako nevyužívané svaly.
Vynikajícím způsobem to popisuje kniha Matthewa Walkera: „Proč spíme – odhalte sílu spánku a snění“. V ní vědeckými metodami dokazuje, že evoluce nás zdánlivě neproduktivní dobou spánku nevybavila jen tak. Díky moderním zobrazovacím metodám v medicíně autor prokazuje, proč má dlouhodobé ukrajování spánku kvůli času strávenému v online světě tak devastující vliv na naše duševní i fyzické zdraví. Klinickým výzkumem dokazuje, jak má snižující se doba spánku u mladé generace vliv na zhoršení schopnosti logického rozhodování, paměť, na seřizování emocí, ale i na metabolismus a významný nárůst obezity. O klesající schopnosti zvládat fyzickou zátěž a stres nemluvě.
Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci
Na téma klesající schopnosti učení i dalších kognitivních funkcí a hrozící digitální demence promluvil i profesor psychiatrie Radkin Honzák. Uvedl: „Čím chytřejší je mobilní telefon, tím hloupější je mozek“. Pokud za nás intelektuální činnost vykonávají počítače a digitální média, mozek nám značně atrofovat stejně jako nevyužívané svaly,“ říká i vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti Akademie věd ČR prof. RNDr. A. Stuchlík DSc. Výzkumy ukázaly, že např. četba knih, zvládání jazyků nebo celoživotní vzdělávání nástup digitální demence výrazně zpomalují.
Zatímco ve 21. století IQ populace neustále rostlo, každá nová generace měla o 3 % vyšší IQ, ve 21. století má poprvé každá nová generace IQ o 7% nižší. Způsobuje to zejména výše uvedený odklon od čtených informací směrem k audiovizuálním. Ze studie norské armády probíhající od r. 1970 do r. 2009, které se zúčastnilo na 750.000 branců, vyplynulo, že pokles začal u ročníků narozených v r. 1975 a neustále zrychluje až na dnešních 7 % IQ. Přitom během 20. století byl pozorován tzv. Flinnův efekt, tedy, že každá nově nastupující generace byla chytřejší než předchozí generace rodičů. Na toto téma existuje výborná kniha „Digitální demence“, od prof. Manfreda Spitzera. Když užíváte auto, atrofují vám svaly na nohou. Když používáte GPS navigaci v mobilu, atrofuje vám mozek. Leonardo da Vinci řekl: „Tak jako nepoužívané železo rezaví, stojatá voda zahnívá či v zimě zamrzá, tak mozek bez cvičení leniví.“
Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dříve prováděli jednoduše pomocí rozumu v mozku, nyní obstarávají počítače, Smartphony, tablety a navigace. To s sebou nese nezměrné nebezpečí. Na digitálních médiích vzniká velká psychická závislost. Adiktologové by vám mohli vyprávět. V dlouhodobém horizontu poškozují tělo a především mysl. Jakmile přestaneme vyvíjet duševní úsilí, ochabuje nám nejen paměť, ale i další mozkové funkce. Klesá schopnost sociálních interakcí s živými lidmi. Nervové spoje (synapse) odumírají a ty nové nepřežijí, protože jich není třeba. U dětí a mladistvých vinou digitálních médií dramaticky klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha a zvýšený sklon k násilí.
Řešením mimo jiné je i to, že svým dětem jako rodiče půjdeme příkladem, a děti nás napodobí, jak je jim ostatně vrozené, i když se s Vámi budou hádat, že se v životě nebudou chovat jako vy 😊. Schválně, zkuste dnes po příchodu domů hodinový digitální detox. Prostě hodinu po příchodu na svůj mobil nesahejte a věnujte se mluvené konverzaci s rodinou. Hned uvidíte, jak na tom jste.
Comments