„Konflikt mezi Izraelem a Hamásem je klíčovým bojištěm v obraně západní civilizace proti barbarství, které usiluje o podkopání hodnot našeho života, svobody a míru,“ pronesl na debatě, která se uskutečnila na půdě Vysoké školy CEVRO, izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan.
Debatu, kterou moderoval Michael Žantovský, pořádalo Centrum transatlantických vztahů Vysoké školy CEVRO dne 21. února 2024 a účastnili se jí Dan Schueftan a Jay Footlik. Přinášíme základní body výstupů obou hostů, které do určité míry reprezentují i pohledy Izraele, respektive USA.
Teze Dana Schueftana ke konfliktu Izraele s Hamásem
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem je klíčovým bojištěm v obraně západní civilizace proti barbarství, které usiluje o podkopání hodnot našeho života, svobody a míru. Tato válka není pouze o území nebo o získání moci; vede se totiž bitva o duši lidstva, kde civilizované národy jsou nuceny čelit těm, kdo oslavují smrt a ničení.
V tomto konfliktu se Izrael jeví jako maják demokracie a humanity, který klade cenu života nade vše ostatní. Navzdory neúprosným útokům ze strany Hamásu, teroristické organizace, která bezohledně útočí na nevinné civilisty, včetně dětí, zůstává Izrael odhodlán chránit svůj lid a hájit principy spravedlnosti a sebeobrany.
Barbarství projevované Hamásem, který otevřeně přiznává, že využívá vlastní děti jako lidské štíty a oslavuje mučednictví, stojí v ostrém kontrastu k závazku Izraele chránit životy všech jednotlivců, bez ohledu na jejich původ či názory. Barbarství, které oslavuje smrt a násilí, musí být vyzváno a poraženo, aby se zajistil bezpečnější a stabilnější svět pro budoucí generace.
Když Izrael reaguje na útoky na své občany, činí tak z nutnosti a povinnosti chránit svůj lid před škodami. Takzvaná mezinárodní komunita může žádat ukončení nepřátelství, ale izraelská opatření jsou řízena spravedlivým cílem: postavit teroristy a jejich sponzory k odpovědnosti za jejich zločiny a zajistit, aby spravedlnost zvítězila.
Hledíme-li zpět do historie, použití jaderných zbraní Spojenými státy proti Japonsku ve druhé světové válce připomíná obtížné volby, které civilizované národy někdy musí učinit v rámci snahy o mír a bezpečnost. Izrael, podobně jako Spojené státy, jedná zodpovědně, s mírou a snaží se zabránit dalšímu násilí a zároveň hájit hodnoty lidské důstojnosti a svobody.
V probíhajícím konfliktu s Hamásem Izrael prokazuje odolnost, sílu a závazek chránit svůj lid a způsob života proti těm, kdo ho chtějí zničit. Stavěním se proti barbarství a hájením hodnot civilizace Izrael posílá světu silnou zprávu: že obrana života, svobody a míru je vznešenou a spravedlivou věcí, za kterou stojí bojovat.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem není pouze regionální záležitostí; jedná se o globální zápas o budoucnost lidstva. Izrael pokračuje v obraně civilizace proti barbarství.
Země, jako je Egypt, doufají v porážku Hamásu, protože to je pro ně společný nepřítel, který by svojí činností narušil integritu státu. Pokud Egypt poskytne spolupráci při řešení této krize, měl by dostat v podstatě jakoukoli podporu.
Pokud se nepodaří dosáhnout jasného vítězství, hrozí, že celý Střední východ se ponoří do chaosu. Například Muslimské bratrstvo může zvítězit v Egyptě a poté je možné, že vyhlásí válku Izraeli.
Problematický je i Hizballáh (teroristická organizace financovaná Íránem) na severu země. Je to pro Izrael silný a dobře vyzbrojený protivník a případná válka s ním by také riskovala intervenci ze strany Iránu. Zároveň by to byla válka, do které by se USA nechtěly přidat.
Významný politický analytik zabývající se situací v USA hovořil o Bidenově politice vůči Izraeli a jejím vlivu na domácí politické dění v USA. Představil nejenom oficiální postoj administrativy, ale také pohled obyčejného amerického občana na konflikt na Blízkém východě.
Footlikova analýza Bidenovy politiky odhaluje hluboké kořeny v americké politické historii. Bidenova podpora pro židovský stát není jen povrchní politickou hrou, ale zrcadlí se v jeho osobním přesvědčení, jež se projevuje ve veřejných projevech i konkrétních akcích.
Důkazem Bidenova závazku vůči Izraeli je nedávná finanční pomoc Izraeli a také vyslání americké válečné lodi na Blízký východ.
„Prezident Biden by sám sebe popsal jako sionistu,“ uvedl Footlik, což jasně ilustruje Bidenův osobní vztah k židovskému státu a jeho závazek k jeho bezpečnosti a prosperitě. Kromě toho Biden rovněž podpořil kontroverzní rozhodnutí prezidenta Trumpa o přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, což je další důkaz jeho oddanosti vůči Izraeli.
V kontextu blížících se prezidentských voleb Footlik varuje, že současný konflikt v Gaze může být klíčovým faktorem, který ovlivní voliče. Je zřejmé, že politika vůči Izraeli má významný dopad na domácí politickou scénu a může rozhodovat o výsledku voleb.
Celkově lze konstatovat, že Bidenova pevná podpora Izraele posiluje stabilitu v americké politice a zároveň zajišťuje bezpečnost a prosperitu židovského státu. Navzdory kritice Bidenova politika směřující k Izraeli zůstává neotřesitelná, což je dlouhodobým klíčovým prvkem americké zahraniční politiky na Blízkém východě.
Dr. Dan Schueftan vede mezinárodní postgraduální program národní bezpečnosti na Haifské univerzitě. Dříve byl ředitelem Centra pro studium národní bezpečnosti na Haifské univerzitě (2008-2018), hostujícím profesorem na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu (2012-2014) a přednášel na Národní obranné škole Izraelských obranných sil. Posledních pět desetiletí působil jako poradce nejvyšších představitelů izraelské vlády a bezpečnostního establishmentu. Dr. Schueftan je autorem rozsáhlých publikací o národní bezpečnosti a moderních dějinách Blízkého východu.
Jay K. Footlik je partnerem poradenské společnosti Third Circle ve Washingtonu, DC. Zastupuje společnosti z žebříčku Fortune 500, vlády, ministerstva a další subjekty, které hledají příležitosti v regionu Blízkého východu. V devadesátých letech působil jako asistent prezidenta Clintona, zabýval se řadou vnitropolitických a zahraničněpolitických otázek, zejména se zaměřením na Blízký východ. Působil také jako prezidentův prostředník pro americkou židovskou komunitu.
Yasin Keymanesh studuje bakalářský program Politologie a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO. Text s přispěním Tomáše Kouly vznikl v rámci předmětu Na semestr novinářem!
Comments