Odpočítáváme poslední hodiny roku 2021. Přinášíme tipy na knihy, které zaujaly autory CEVRO ARENY. Nechte se inspirovat tím, co doporučují diplomaté Tomáš Pojar a Cyril Svoboda, politolog Karel B. Müller, diplomatka Magda Vášáryová, publicista Roman Joch, historik a poslanec Pavel Žáček či odborník na kyberbezpečnost Aleš Špidla.
ROMAN JOCH: Douglas Murray "Šílenství davů" a Roger Scruton "Pošetilci, šarlatáni a buřiči. Myslitelé nové levice"
Šílenství davů je pravděpodobně nejdůležitější politická kniha vydaná letos v češtině. Analýza nejmódnější (a nejzhoubnější) ideologie dneška, tzv. progresivismu. Homofobie, rasismus, sexismus, transfobie jsou špatné, takže ti, kdo "bojují" proti nim, jsou nutně dobří, ne? Ne. Vlk v rouše vlčím je méně nebezpečný než vlk v rouše beránčím.
Pošetilci, šarlatáni a buřiči. Myslitelé nové levice: dílo u nás dobře známého zesnulého anglického filosofa Rogera Scrutona; ty myslitele Nové levice, o kterých pojednává, stručně leč výstižně charakterizuje její název.
TOMÁŠ POJAR: Eškol Nevo "Čtyři domovy a stesk" a Milan Kundera "Nevědění"
Nevo přináší poutavý příběh umožňující českým čtenářům nahlédnout do současné izraelské společnosti.
Poslední kniha Milana Kundery přeložená do češtiny rozhodně stojí za přečtení, a to nejen v době zjitřeného přemítání o Kunderově odkazu.
MAGDA VÁŠÁRYOVÁ: Karel Hvížďala, Jiří Přibáň "Hledání odpovědnosti"
Hovory dvou zralých, zkušených mužů, které dokonce osobně znám, o peripetiích odpovědnosti v politickém, občanském i obecnějším kontextu jsou nejen zajímavou sondou do světa dvou osobností, ale jsou i možností s nimi bezprostředně polemizovat. Publikace je pokračováním jejich rozhovorů v knihách Tyranizovaná spravedlnost a Hledání dějin vydaných před několika lety. Naše stŕedoevropské národy si dlouhodobě libují v představě oběti silnějších a větších a všichni úspěšně pěstujeme pocit viktimizace jako lehčí způsob existence v evropském prostoru. Možnost diskuse o paradoxech odpovědnosti se světem protřelým novinářem a právním filozofem je dobré a poučné čtení pro dnešní dny.
CYRIL SVOBODA: Niall Ferguson "Why Nations Fail - the Origin of Power, Prosperity and Poverty"
Ferguson na základě historických faktů předkládá čtivým způsobem analýzu současného stavu s pohledem do budoucna. Kniha je motivací pro nový pohled na svět, postavení států a veřejné moci v širším slova smyslu.
KAREL B. MÜLLER: Matt Qvortrup "Death by a Thousand Cuts: The Slow Demise of Democracy"
Střední Evropa se zase dostává do centra evropské pozornosti, bohužel. Zdá se, že liberální demokracie zde zažívá jednu z těžších zatěžkávajících zkoušek. Demokracie bez liberalismu většinou nefunguje, zatímco liberalismus bez demokracie postrádá legitimitu. Bylo by dobré se smířit s tím, že ačkoli demokratismus a liberalismus představují rozdílné a někdy antagonistické principy, vzájemně se oddaly jeden druhému a jejich rozchod s největší pravděpodobností nepřežije ani jeden z nich.
S nadsázkou a zveřejněnou mírou sebestřednosti upozorňuji i na dílo, které odčerpávalo v posledních letech většinu mé tvůrčí energie:
Karel B. Müller et al. "Aktivní hranice v Evropě. Identita a kolektivní paměť v přeshraničním prostoru"
Poznatky z našeho výzkumu byly inspirací a odměnou. Ukázalo se, že hranice nemusí jen rozdělovat, ale může i spojovat. Může otevírat lidskou mysl i srdce. Takže do nového roku bych si přál, aby v Evropě i jinde existovalo co možná nejvíce aktivních hranic.
ALEŠ ŠPIDLA: Andy Weir "Spasitel"
Asi by k této knize stačilo napsat "461 stran jedním dechem". Autor Marťana přichází s neuvěřitelně napínavým příběhem o záchraně lidstva před neočekávatelnou nákazou. Ta nemá podobu pandemie, na tu už si koneckonců pomalu zvykáme. Když se virus šíří mezi lidmi, tak s tím s většími či menšími úspěchy dokážeme něco udělat. Ale co když se nakazí Slunce a začne se ochlazovat? Co s tím lidstvo udělá? A jak se popere s tím, že řešení možná existuje, ale je 12 světelných let daleko. Andy Weir, stejně jako v Marťanovi, staví příběh na schopnosti využít znalostí exaktních věd, kterými disponuje středoškolský učitel, který ač se zuby nehty bránil, byl postaven do role spasitele lidstva.
V kosmické lodi, vybavené veškerými znalostmi a softwarem, které byly v době startu k dispozici, se vydává na sebevražednou misi s cílem najít spásu pro lidstvo, kterému do apokalypsy zbývá pár let. Když už jsem zmínil znalosti a software, Andy Weir si neodpustil v příběhu odbočku k soudnímu sporu, kdy autoři softwaru žalují ty, kteří bojují za záchranu umírající civilizace, pro porušení autorských práv. Něco mi to připomíná. Kniha je i o síle přátelství dvou bytostí, které by se bez vesmírného průšvihu nikdy nesetkaly a které osamoceněx, ale spolu ruku v ruce (no spíše v pařátu) bojují za spásu svých světů. Nečekal jsem, že po Marťanovi Andyho Weira a Blackoutu Marca Elsberga přečtu za odpoledne a večer jedním dechem knihu o 461 stranách. Víc nenapíšu, přečtěte si Spasitele sami, jdu si užívat emoce, které na mě tato kniha vypustila. Stojí to za to.
PAVEL ŽÁČEK: Adriana Hänni "Terrorism in the Cold War. State Support in Eastern Europe and the Soviet Sphere of Influence" a Georg Bearfield "Foursquare: the Last Parachutist"
Rok 2021 byl pro mě tak nabitý událostmi, zejména přípravou na říjnové volby, že jsem neměl skoro žádný čas na krásnou literaturu. Pragmaticky jsem se proto soustředil na literaturu odbornou, kterou jsem navíc bezprostředně potřeboval (a stále ještě potřebuji) pro dokončení několika svých projektů.
Jako první musím uvést ojedinělou publikaci "Terrorism in the Cold War. State Support in Eastern Europe and the Soviet Sphere of Influence" vydanou v nakladatelství I. B. Tauris, a to nikoliv jen z důvodu, že jsem do tohoto edičního počinu kolegů Adriana Hänniho, Thomase Rieglera a Przemyslawa Gasztolda také přispěl. Pod jejich vedením se totiž podařilo sestavit zajímavý a kvalifikovaný pohled na činnost a vztahy sovětské KGB, východoněmecké, československé, maďarské, bulharské, ale také severokorejské státní bezpečnosti, stejně jako polské vojenské rozvědky a jugoslávské kontrarozvědné služby, k rozličným aspektům mezinárodního terorismu. Na knihu jsem se těšil i kvůli tomu, že na některé z příspěvků vztahující se k činnosti teroristy Carlose se odkazuji v připravované edici "Ruce světové revoluce", kterou v příštím roce vydá nakladatelství Academia.
Díky dlouhodobému zájmu o zvláštní operace realizované během II. světové války jsem soustředil svou pozornost na knihu George Bearfielda "Foursquare: the Last Parachutist" (Thought Four Ltd) a dále rozsáhlou publikaci z pera Pavla Šmejkala "S Moskvou za zády. Zpravodajci - parašutisté - partyzáni" (Nakladatelství Academia). Zajímám se podrobně o závěrečnou fázi největšího světového konfliktu ve střední Evropě, a to jak z pohledu západních, tak i východních spojenců, a směřuji tak logicky ke srovnávání zvláštních operací z obou stran (čemuž se poněkud vymyká rukopis, který odevzdám po Novém roce o podílu britské Special Operations Executive na operaci Anthropoid, netradičně v kontextu první vlny paravýsadků do protektorátu). Bez jakékoliv ironie s uspokojením konstatuji, že oba autoři ani zdaleka nevyčerpali veškeré dostupné informace a zbývá tudíž mnohé k odhalení.
Comments