Rok 2024 se pomalu chýlí ke svému konci. Přinášíme tradiční tipy na knihy, které zaujaly osobnosti CEVRO ARENY a Vysoké školy CEVRO v tomto roce. Nechte se inspirovat tím, co doporučuje ke čtení europoslanec Alexandr Vondra, exzpravodajec Jaroslav Kuchyňa, generál Jiří Šedivý, diplomat Cyril Svoboda, politolog Ladislav Mrklas, publicista Roman Joch či startupista Tomáš Pluhařík.
LADISLAV MRKLAS: Jiří Padevět: Český bestiář
Dlouholetý ředitel nakladatelství Academia sepsal příběhy osmi mužů, kteří tváří v tvář zlu totalitních režimů fatálně selhali. Mnozí z nich dokonce hned několikrát, neboť sloužili jak nacismu, tak komunismu. Jména jako Miroslav Hnát, Ludvík Špirk nebo Vladimír Smrčina málokomu něco řeknou, rozhodně však netvořili řadová kolečka totalitních represivních a propagandistických soukolí a co více: v konkrétních případech zavinili či přímo způsobili smrt nevinných lidí. A přece je k nim autor knihy vcelku shovívavý, jelikož tuší, že za jejich příběhy se skrývají obyčejné lidské slabosti, které jsou vlastní smrtelníkům po věky věků.
ROMAN JOCH: Jan Dobrovský, Jan Dražan (eds.): 7. říjen. Fauda: izraelská apokalypsa / Jan Horník, Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize
Sborník příspěvků či rozhovorů s patnácti osobnostmi, domácími i zahraničními. Bolestné, leč fascinující čtení. Každý příspěvek stojí za to. Některé jsou více emocionální, jiné více analytické. Žádnému nechybí morální jasnost, průzračnost a realismus v otázce, kdo je vrah a kdo se brání.
Analýza myšlení ruského mystika a ideologa, který je označován za konzervativce, ale jak autor ukazuje, coby heideggerián je kulturním a civilizačním relativistou, tedy člověkem post-moderní levice. A zároveň Putinovým Rasputinem; Putin sleduje jeho cíl zničení západní civilizace založené na hodnotovém a morálním univerzalismu.
ALEXANDR VONDRA: Jan Dobrovský, Jan Dražan (eds.): 7. říjen. Fauda: izraelská apokalypsa / Arthur Koestler: Příslib a naplnění / Michal Přibáň: Errol. Josefa Škvoreckého život první, 1924-1969
Za prvé, z literatury faktu bych letos zaměřil pozornost na Izrael. Skvělý sborník rozhovorů s českými i zahraničními autory reflektující pogrom proti Izraeli v říjnu 2023, který vyšel v nakladatelství Zeď pod názvem 7.říjen. Fauda, už vyzdvihnul Roman Joch, takže bych ho doplnil ještě o knihu Arthura Koestlera Příslib a naplnění. Palestina 1919-1949, která vyšla v Academii a pojednává o tom, jak Britové v Belfourově deklaraci slíbili Židům vlastní domovinu, a pak jak oni, tak mnozí další dělali všechno proto, aby se tento slib nenaplnil.
A za druhé, z beletrie bych vyzdvihnul Errol. Josefa Škvoreckého život od Michala Přibáně, první díl životopisu mého oblíbeného spisovatele (až do jeho odchodu do Kanady), napsaný s neubyčejnou pečlivostí a erudicí. Už bylo načase, protože zejména v porovnání s mnoha životopisy Havla či Kundery tento zoufale chyběl.
CYRIL SVOBODA: Gustave Le Bon: Psychologie davu / Elias Canetti: Masa a moc
Znovu jsem vzal do ruky knihu, kterou jsem již kdysi četl. Autor Gustave Le Bon: Psychologie davu. Kniha byla poprvé vydána sice v roce 1895, ale je stále inspirativní. Navíc je útlá, tak by si ji měl každý student politologie přečíst. I když jsme v 21. století a máme pocit, že je všechno jinak, než tomu bylo v minulém století, přečtením knihy zjistíme, že některá pravidla chování davu jsou stejná. Kniha patří do výbavy každé knihovny studenta Vysoké školy CEVRO.
Pokud si student chce doplnit obzor v oblasti chování společnosti, doporučuji pokračovat ve čtení knihou od Eliase Canettiho: Masa a moc. Kniha má sice některé kapitoly, které se věnují kulturám nám hodně vzdáleným, ale jako celek je výborným úvodem do chování společnosti a vede k pochopení vazby mezi masou a mocí.
TOMÁŠ PLUHAŘÍK: Ray Kurzweil: The Singularity Is Nearer / Daron Acemoglu, James A. Robinson: Why Nations Fail
The Singularity Is Nearer je vizionářská kniha od Raya Kurzweila, která nadchne každého nerda a futuristu přemýšlejícího o propojení lidské mysli se stroji a umělou inteligencí. Kurzweil s nadšením a přesvědčivostí ukazuje, že technologická singularita, bod, kdy technologie překoná lidskou inteligenci a stane se jejím přímým partnerem, je blíže, než si myslíme. Kurzweil argumentuje, že spojením našich myslí se stroji můžeme překonat nejen technologické, ale i biologické limity, čímž se otevírají dveře k potenciálně nesmrtelné a nekonečně kreativní budoucnosti.
Autor nejen predikuje budoucí vývoj, ale přináší i důležitou etickou a filozofickou reflexi toho, co singularita znamená pro lidskou identitu, vědomí a smysl existence. Je fascinující sledovat, jak Kurzweil propojuje vědu, technologie a humanismus do jedné ucelené vize. Tato kniha není jen o budoucnosti – je o nás samotných a o tom, jak daleko jsme ochotni zajít, abychom tuto budoucnost vytvořili.
Why Nations Fail je fascinující a hluboce analytická kniha, která brilantně zkoumá, proč některé ekonomiky vzkvétají, zatímco jiné upadají. Autoři Daron Acemoglu a James A. Robinson, čerství laureáti Nobelovy ceny za ekonomii, přinášejí přehledný a přístupný pohled na to, jak instituce, politika a kultura ovlivňují prosperitu států. Hlavním argumentem knihy je, že dlouhodobě úspěšné ekonomiky staví na inkluzivních institucích, které podporují racionalitu, inovace a lidskost. Naopak ekonomiky založené na extrakčních institucích, které slouží jen úzké elitě, jsou odsouzeny k stagnaci nebo kolapsu.
Pro mě je kniha naprosto dokonalým přehledem toho, proč ekonomiky fungují tak, jak fungují dnes, a jak se poučit z jejich úspěchů i neúspěchů. Ukazuje, že za prosperitou nestojí jen zdroje nebo geografie, ale především rozhodnutí lidí a struktura institucí. Je to nepostradatelná četba pro každého, kdo chce pochopit světovou ekonomiku a vliv lidských hodnot na její fungování.
JAROSLAV KUCHYŇA: Karin Lednická: Šikmý kostel 3 - Románová kronika ztraceného města, léta 1945–1961
Třetí díl románové kroniky ztraceného města Karviné/Karvinne/Karwine popisuje léta 1945-1961. Autorka ho věnovala těm, které nacionalismus, nacismus a komunismus připravily o život, domov, kořeny a důstojnost. Vše se děje v prostoru, ve kterém se protínaly osudy Čechů, Poláků, Němců a Slezanů. Tehdejší události a příběh s nimi spojený má až transcendentální přesah do česko-polských vztahů. Lednická svou trilogii začíná už v roce 1894 a lze v něm najít český, polský i ukrajinský nacionalismus. Je v něm naděje Masarykovy republiky, ale i polský sen o nezávislosti svého státu drceném fašistickým Německem i bolševickým Ruskem. Ne vždy byly naděje Čechů, Poláků a Němců navzájem kompatibilní, ale ve Slezsku tomu tak nebylo v novodobé historii nikdy.
V příběhu je víra, která je s městem, ze kterého zbyl jen šikmý kostel, spojena. Byla universální, stejná pro všechny národnosti, ale to nestačilo. Hrdinové, ti skuteční i ti fiktivní, se možná nejeví moc sexy. Tvrdě pracovali, dřeli, věřili v Boha, někteří si pak našli nové Bohy a jiní šli rovnou do komunistických stran. Věřili i v to, že na tom kousku země, kde se narodili, taky zemřou, budou-li si to přát. Některým bylo dáno jen to druhé. Pakliže by se podobný příběh odehrával na americkém středozápadě, většina hrdinů by tam taky těžce pracovala, volila Regana nebo Trumpa a zemřela by tam, kde žila, nebo by měla jinou volbu. Ve Slezsku to možné nebylo. Do tohoto nevelkého a málo atraktivního prostoru projektovala své zájmy Varšava, Praha i Berlín. Ty české a polské se bohužel příliš neprotnuly. Praha i Varšava tehdy potřebovaly vzájemné spojenectví proti tomu, co se valilo z Berlína i z Moskvy. Potřeba vzájemného spojenectví vyvstává naléhavě i dnes.
GEN. JIŘÍ ŠEDIVÝ: Tomáš Lemešani, Jurij Felštinskij, Michail Stančev: Ukrajina v plamenech
Věcné a poutavé vyprávění surové reality boje ukrajinského národa za nezávislost, podložené střízlivým hodnocením posledních tří dekád ukrajinské historie.
Comments