Pokud někdo alespoň trochu sleduje veřejné a mediální dění posledních dní, musí si klást otázku, co se to děje. Nejprve premiér Andrej Babiš nečekaně odpíská dlouho připravovaný tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, krátce na to neplacený a neformální poradce prezidenta republiky odlétá do Ruska jednat s poradci prezidenta Vladimira Putina, aby celá věc byla završena tím, že se v médiích objeví informace o žádosti Miloše Zemana směřované Bezpečnostní a informační službě (BIS), aby mu poskytla detailní informace o ruských špiónech v České republice a jejích operacích na našem území.
Podle bývalého ministra zahraničí a diplomata Cyrila Svobody je žádost prezidenta zcela nestandardní: „Jedná se o nějakou hru Hradu, které nerozumím. Myslím si, že je to spíše vnitropolitická hra, kdo z koho, tedy mezi Milošem Zemanem a šéfem BIS Koudelkou. Nedomnívám se, že na jejím pozadí je přetlačovaná o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.“ Podle Svobody se prezident republiky může dotázat tajné služby s vědomím vlády, což ale znamená, že otázku musí formulovat v dohodě s vládou. Nemůže se tedy ptát na informace, které nemůže dostat.
Svoboda je přesvědčen, že nemůže obdržet seznam ruských špionů v České republice. „Žádná svéprávná tajná služba u nás, ale ani ve světě, která nechce, aby byla druhý den zrušena, nemůže takový seznam špionů poskytnout, a to ani prezidentovi. Pokud by to udělala, tak je okamžitě zralá na zrušení,“ dodává Svoboda. A připomíná, že už dávno měl být zřízen orgán stálé kontroly tajných služeb, který by takovou žádost posoudil.
Souvislost s tenderem na dostavbu Dukovan
Naopak podle bývalého náčelníka generálního štábu AČR generála Jiřího Šedivého tu souvislost s tendrem na dostavbu Dukovan může být, neboť kauza Dukovan je jeden z bodů vzájemných sporů mezi Hradem a zpravodajskými službami: „Dlouhodobě se pan prezident neztotožňuje se závěry hodnocení hrozeb přicházejících z východu. Ale takové požadavky, jaké jsou prezentovány ve sdělovacích prostředcích, jsou za hranou. Jména odhalených a pravděpodobně i monitorovaných špionů zůstávají ukryta v tzv. živých svazcích a může s nimi pracovat jen ten, kdo je pro svoji práci potřebuje. Nejenom pan prezident, ale i další vysocí funkcionáři mají právo se seznamovat se závěry práce zpravodajských služeb a s jejich doporučeními, ale nikoli s detaily.“
Dostavba jaderné elektrárny Dukovany se dostává do fáze realizace a podle Šedivého je zcela samozřejmé, že bude předmětem mnoha politických tlaků. „V této fázi by měl být národní zájem prezentován jednotně celou politickou reprezentací, protože nezávislost ve výrobě elektrické energie bude v budoucnosti fundamentální záležitostí suverenity státu. Neměla by se tedy spojovat se spory pana prezidenta s ředitelem BIS o definování hrozeb pro ČR. Pan prezident by měl z tohoto požadavku ustoupit,“ je přesvědčen Šedivý.
Žádná svéprávná tajná služba u nás, ale ani ve světě, která nechce, aby byla druhý den zrušena, nemůže takový seznam špionů poskytnout, a to ani prezidentovi. Pokud by to udělala, tak je okamžitě zralá na zrušení.
Alexandr Vondra, bývalý ministr zahraničí a dnes europoslanec, také vnímá situaci jako další eskalaci otevřeného konfliktu mezi prezidentem a kontrarozvědkou, kde na jedné straně stojí Miloš Zeman, který šéfem BIS Michalem Koudelkou veřejně pohrdá a kontrarozvědku kritizuje, že – dle jeho názoru – zveličuje bezpečnostní rizika ze strany Ruska a Číny a podhodnocuje rizika ze strany radikálního islamismu. Na druhé straně stojí BIS, která – sice nepřímo, ale očividně – poukazuje, že Rusko a Čína prosazují své mocensko-ekonomické zájmy také skrze blízké spolupracovníky prezidenta. „Mezitím se zmítá slabá vláda, která tomuto napětí kvůli závislosti na prezidentovi není schopna učinit přítrž,“ dodává Vondra.
Ohrožení samotné existence kontrarozvědky
Může nakonec BIS prezidentovi vyhovět a zároveň chránit své operace a zdroje? Podle bývalého náměstka ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Jana Paďourka je zcela nereálné, aby BIS předala takto citlivé informace mimo svou kontrolu. Pokud by tak učinila, ohrozila by samotnou existenci zpravodajské služby. „Každá zpravodajská služba tohoto světa primárně chrání své zdroje a na tom je založena její podstata. Navíc detaily, které mohou být v těchto informacích obsaženy, mohou pocházet i z mezinárodní informační výměny spřátelených zpravodajských služeb. Předání takových informací mimo kontrolu zpravodajské služby by mělo zásadní vliv i na příští kvalitu této mezinárodní spolupráce,“ je přesvědčen Paďourek.
Nabízí se také otázka, jak moc kauza Zeman a BIS oslabuje samotnou kontrarozvědku a zda nejde i o reputační riziko pro Českou republiku. Bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar je přesvědčen, že když dochází zejména k medializovaným třenicím mezi ústavními činiteli a zpravodajskými službami, zaděláváme si na velký problém, stejně tak jako když spolu například jednotlivé služby příliš soupeří, respektive mezi sebou přímo bojují. A pokud se tak děje ve veřejném prostoru, problém se automaticky násobí. „Z takových třenic a sporů nakonec nemůže nikdo vyjít vítězně, všichni nakonec počítají jen ztráty. Podkopává to důvěru ve stát a v bezpečnostní složky na domácí půdě a má to zhoubný dopad na zcela zásadní zahraniční spolupráci, na které je zajištění naší bezpečnosti zcela závislé.“ Podle Pojara to může nakonec vést k tomu, že přátelé a spojenci spolupráci v rámci zachování vlastního pudu sebezáchovy omezí a naši nepřátelé a soupeři se budou radovat. „I zde platí, že se důvěra lehce ztratí a velmi těžko získává zpět,“ dodává Pojar.
Realizace vlastních zájmů Hradu
Pravicová opozice prezidentovo počínání silně kritizuje, komunisté a Okamurova SPD nepřekvapivě stojí za Zemanem. Jak se ale zachová vláda, tedy ANO a ČSSD? Zatím BIS vždy podrželi. Sám premiér Babiš se ale k celému dění ještě nevyjádřil. Politolog Ladislav Mrklas odhaduje, že v posledním roce před parlamentními volbami budeme zřejmě opakovaně svědky pokusů prezidenta a Hradu získat prostor pro realizaci vlastních zájmů, mezi něž patří i odklízení odpůrců účasti ruských a čínských zájemců o tendr na dostavbu Dukovan z cesty. „Budou proto vyvíjet tlak na vládu a zkoušet její konzistentnost a soudržnost. Zejména ČSSD je v této věci rozpolcená. Není tedy vůbec jisté, že vedení BIS podrží. Totéž ovšem platí o premiéru Babišovi, který je si vědom závislosti na prezidentu Zemanovi v povolebních jednáních. A to zejména, když pro něj volby nedopadnou dobře. Bude to hra nervů a zájmů bez jasného konce. Opozice by v této věci měla vládu podpořit, ale i být připravena zachytit jakýkoli posun ve vládní pozici,“ domnívá se Mrklas. Naopak Cyril Svoboda očekává, že vláda situaci nijak blíže komentovat nebude a raději to nechá na opozici.
V čem se ale všichni experti shodují je fakt, že pokud by BIS požadované informace prezidentu Zemanovi poskytla, pak nezbývá, než ji samotnou zrušit. „Je to samozřejmě neblahý stav, který náš stát poškozuje doma i v zahraničí. Za poslední eskalací je zjevně snaha prezidenta připravit pro šéfa BIS jakousi „past“. Pokud by prezidentovi vydal jím vyžadované informace ze „živých svazků“, tak by svou službu znemožnil. Je proto správné, že to ředitel BIS odmítl a obrátil se na dozorující parlamentní orgán,“ uzavírá Alexandr Vondra. Zřejmě nás čeká ještě zajímavý vývoj.
Comentarios