Jemen, chudá země na Arabském poloostrově, se od arabského jara stále hlouběji propadá do chaosu a neutuchajícího násilí způsobeného občanskou válkou. V důsledku rozpadu politického uspořádání a odporu vůči vládnoucímu režimu došlo k eskalaci násilí, které postupně vyústilo v jeden z nejbrutálnějších konfliktů 21. století.
Občanská válka v Jemenu začala v březnu 2015, kdy šíitská skupina etnických Zajditů Ansar Alláh vedená Abdulmalikem al-Húthím (zvaná též Hútíové), dobyla hlavní město San'a a svrhla tehdejšího prezidenta Abd Rabba Mansúra Hádího. Tím se situace v zemi dramaticky změnila a Jemen se propadl do spirály násilí a konfrontace mezi rebelanty a loajalisty Hádího vlády.
Záhy se do konfliktu zapojily další regionální mocnosti. Saúdská Arábie a její spojenci, kteří se obávali expanzionismu Hutíů a podpory Íránu, zahájili vojenskou intervenci na podporu loajalistů Hádího. To znamenalo vstup silného koaličního vojenského uskupení do konfliktu. Toto uskupení bombardovalo pozice hnutí Ansar Alláh a pokoušelo se obnovit Hádího vládu.
Válka v Jemenu postupně získala náboj náboženského konfliktu mezi sunnity a šíity, přičemž Hútíové jsou šíitského vyznání a většina Jemenců je sunnitského vyznání. Tato sektářská rovina přinesla další rozměr krutosti a přispěla k rozpadu společnosti. V důsledku konfliktu došlo k masivnímu utrpení civilního obyvatelstva. Podle Organizace spojených národů konflikt způsobil nedozírnou humanitární krizi s nedostatkem potravin, léků a základních hygienických potřeb. Miliony lidí trpí hladem, nemocemi a nedostatkem pitné vody.
Kořeny občanské války
Občanská válka se rozhořela v březnu 2015, ale její kořeny sahají mnohem dále. Pro lepší porozumění je třeba se vrátit ke konci arabského jara v roce 2011, kdy v Jemenu propukly masové protesty proti dlouholetému prezidentovi Alímu Abdullahu Sálihovi.
Protesty byly motivovány nespokojeností s politickou korupcí, nezaměstnaností, chudobou a autoritářským režimem. Protestující požadovali politické reformy, demokratizaci a konec Sálihova vládnutí. V důsledku intenzivních střetů mezi vládními silami a demonstranty došlo k politickému přeskupení.
Pod nátlakem domácí i mezinárodní komunity byl dojednán plán na předání moci, který byl realizován v únoru 2012. Prezident Sálih rezignoval a byl nahrazen svým tehdejším viceprezidentem Abd Rabba Mansúrem Hádím. Nicméně i přes toto politické přeskupení přetrvaly v zemi hluboké politické a sektářské spory.
Jemen se od té doby potýkal s mnoha problémy včetně slabé centrální vlády, rozsáhlé korupce, etnických a sektářských napětí, separatistických hnutí a radikalizace různých skupin včetně Al-Káidy na Arabském poloostrově. Tato nestabilita vytvořila prostředí, ve kterém už byl jen krok od vzniku občanské války.
Hnutí Ansar Alláh
Počátek občanské války v Jemenu je spojen s hnutím Ansár Alláh, které má šíitskou charakteristiku a je nespokojeno s politickým uspořádáním a vládnoucím režimem. Hútíové jsou etnickou skupinou Zajditů, kteří žijí převážně ve šíitském regionu Sáda na severu země.
Hnutí zahájilo v roce 2004 povstání proti tehdejšímu prezidentovi Sálihovi kvůli domnělé diskriminaci a marginalizaci Zajditů. Povstání bylo v průběhu let doprovázeno opakovanými střety s vládními silami a dalšími skupinami. Postupně se hnutí stalo silnějším a využilo nestability v zemi po arabském jaru k rozšíření svého vlivu.
Složky teroru
V průběhu občanské války v Jemenu se etablovalo několik ozbrojených skupin a teroristických organizací, které přispívají k nestabilitě a násilí v zemi. Jednou z hlavních hrozeb je Al-Káida na Arabském poloostrově neboli AQAP, která operuje zejména v jižních částech Jemenu. AQAP využívá chaosu a slabosti státních institucí k posílení svého vlivu, organizování teroristických útoků a získávání finančních prostředků.
Další teroristickou organizací aktivní v Jemenu je Islámský stát, který je na části jemenského území přítomný. Islámský stát se zaměřuje na rekrutování nových členů, prosazování extremistické ideologie a provádění teroristických útoků. Skupina využívá napětí mezi různými etnickými a náboženskými skupinami v zemi a snaží se získat podporu a kontrolu nad určitými územími.
Uprchlická krize
Občanská válka také způsobila jednu z největších uprchlických krizí současného světa. Statistiky naznačují, že více než dva miliony Jemenců uprchlo do sousedních zemí, jako je Saúdská Arábie a Omán, zatímco další miliony lidí jsou vnitřně vysídleny a hledají útočiště uvnitř vlastní země.
Mezinárodní společenství se snaží nalézt politické řešení konfliktu, avšak dosud se nepodařilo dosáhnout trvalého míru. Jednání, která byla uskutečněna pod záštitou OSN, zatím zůstávají bezvýsledná. Občanská válka v Jemenu pokračuje a přináší další ztráty na životech a utrpení pro jemenský lid. Jemen tak zůstává zemí ztracených nadějí, kde civilní obyvatelstvo platí nejvyšší cenu za politické ambice a mocenské zájmy.
Tadeáš Rajtr je studentem Bezpečnostní politiky na vysoké škole CEVRO Institut. Text vznikl v rámci semináře Na semestr novinářem!
Comments