V Německu proběhly 23. února předčasné volby do Bundestagu. Jedním z témat, která dominovala kampani, bylo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Výsledky voleb, které překvapily nejen analytiky, ale i běžné Němce, ukazují, že se kyvadlo politických preferencí začíná rozhýbávat.
Vítězství bez úsměvu
Vítězem voleb se podle predikcí stala CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze se ziskem 28,6 % hlasů. Už během předvolební kampaně byl Merz ohledně výsledku optimistický a mluvil o vítězství jako o hotové věci. Během sčítání hlasů jeho radost ale opadla a změnila se v obavu z toho, jak složité bude sestavování vlády, když spolupráce s některými stranami – jako je například AfD – zůstává pro křesťanské demokraty nemožná. Zdá se, že německé tradiční strany významně podcenily voličský potenciál AfD, která ve volbách získala zatím nejsilnější mandát.
„Zeit für Deutschland. Zeit für Alice“ bylo jedno z volebních hesel Alice Weidel, spolupředsedkyně krajně pravicové AfD. Doposud tato strana excelovala ve volbách do parlamentů spolkových zemích, a to hlavně na východě Německa, kde občané pociťují významnou dichotomii západu a východu Německa. Alternativa pro Německo získala 20,8 %, tedy 152 křesel v Bundestagu. Je jasné, že s tímto procentuálním výsledkem není možné AfD nadále ignorovat nebo nebrat vážně, nyní ji můžeme považovat za pevně etablovanou a relevantní politickou sílu. Alice Weidel výsledek komentovala jako „historický úspěch“.
Hlídací psi klimatu
Překvapením byly i výsledky dalších stran. Zelení, kteří se před volbami snažili prezentovat jako hlídací psi klimatu, zaznamenali pokles na 11,6 % – ve volbách v roce 2021 dosáhli na 14% hranici. Na opačné straně politického spektra krajně levicová Die Linke, která byla považována za odepsanou, překvapila ziskem 8,8 %. V předvolební kampani se strana prezentovala především sociálními tématy jako dostupné bydlení pro mladé nebo férovější daňové zatížení občanů. Je nutno dodat, že nejvíce voličů ve věku 18–24 získala právě Die Linke.
Přes pětiprocentní volební klauzuli se nedostala liberální FDP pod vedením Christiana Lindnera. Strana získala pouze 4 %. Lindner po zveřejnění výsledků oznámil odchod z aktivní politiky. Dalším takovým případem je Spojenectví Sahry Wagenknecht, které utekl vstup do Bundestagu o pouhé 0,03 %.
To nejpodstatnější, co bychom si z těchto voleb měli odnést, je proměna nálad mezi německými občany. Ta se jasně odráží v přelomovém výsledku Alternative für Deutschland, která si upevnila svou pozici na politické scéně. Neméně zajímavým fenoménem je skutečnost, že většinu prvovoličů a voličů do 24 let oslovila krajně levicová Die Linke. Tento trend naznačuje rostoucí poptávku mladé generace po progresivních a alternativních politických směrech.
Zdá se, že tradiční konzervativní strany dostaly od německých voličů poslední šanci. Pokud se Německo během nadcházejícího volebního období nevymaní z aktuální krize, je pravděpodobné, že se voliči v příštích volbách přikloní k radikálnějším stranám na obou pólech politického spektra.
Výsledky německých předčasných voleb signalizují, že se mění pravidla hry. Kyvadlo politických preferencí voličů se v celé Evropě zřetelně přemisťuje směrem doprava. Tradiční evropské strany čelí tlaku nových a radikálnějších sil. Politický vývoj v Německu tuto hypotézu potvrzuje a pouze čas nyní ukáže, jak dopadne koaliční vyjednávání v Bundestagu, ale také jakým směrem se bude Evropa dále ubírat.
Daniela Finkousová je studentkou programu Politologie na CEVRO Univerzitě. Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem!
Comments