V pondělí 20. ledna 2025 předá Joe Biden prezidentský úřad Donaldu Trumpovi. Jaký bude politický odkaz 46. prezidenta Spojených států? Předává zemi svému nástupci v lepší kondici? A je Amerika po čtyřech letech vlády Joea Bidena silnější? Kritický pohled na působení Joe Bidena v Oválně pracovně nabízí ředitelka Centra transatlantických vztahů (PCTR) při CEVRO Univerzitě Kateřina Weissová.
Jeho politická kariéra začala v roce 1973. Do politického důchodu už jednou odešel, když si Barack Obama v roce 2012 vybral jako svou nástupkyni pro demokratickou nominaci Hillary Clintonovou. Její neschopnost porazit politicky nezkušeného Donalda Trumpa o čtyři roky později však Joea Bidena opět vynesla na vrchol a v téměř osmdesáti letech se stal 46. prezidentem USA. Teď je jasné, že po padesáti letech v aktivní politice odchází ze scény nadobro. A svůj odkaz se snaží budovat tak úporně, že mu spíš škodí.
Ten, který umetl cestu návratu Donalda Trumpa
Dědictví J. Bidena bude z velké části historicky vnímáno až podle úspěšnosti prezidentství jeho nástupce. Do listopadových voleb byly jeho „zásluhy o stát“ definovány především schopností porazit Donalda Trumpa v roce 2020. Svým vládnutím a neochotou vzdát se 2. funkčního období pak ale otevřel D. Trumpovi dveře do Bílého domu podruhé, navíc jako prezidentovi silnějšímu, populárnějšímu, politicky zkušenějšímu a těšícímu se minimálně na dva roky podpoře obou komor Kongresu.
Svět tak, jak jej v lednu 2021 Joe Biden přebíral, byl bezpečnější než ten, který předává svému nástupci. Amerika byla silnější a její nepřátelé slabší.
Začal hned první rok špatně: zpackaný odchod USA a spojenců z Afghánistánů ukázal Ameriku neschopnou vymáhat dodržování dohod, slabou a zranitelnou. Podpora americké veřejnosti mu hned spadla pod 50 % a už se nikdy nezvedla. O půl roku později Rusko napadlo Ukrajinu. Sedmý říjen 2023 se stal 9/11 pro Izraelce, a doufejme, že nejen pro ně. Navzdory dodávkám zbraní do obou zemí však americký podíl výdajů na obranu během působení J. Bidena spadnul z 3,7 % HDP pod 3 %. NATO se stalo silnější, přibralo dva významné členy – Švédsko a Finsko, spojenci se většinově minimálně začínají blížit svým závazkům z Washingtonské smlouvy. Kredit za to však náleží spíš Vladimíru Putinovi než Joe Bidenovi.
Třetí funkční období Baracka Obamy
Bidenovo prezidenství bylo často označováno za třetí funkční období Baracka Obamy. Nejen proto, že byl předtím jeho viceprezidentem. Neslo se stejnými politickými nastaveními, sentimenty a personami. Ty za Obamy prosazovaly reset s putinovským Ruskem, omezovaly vývoz zbraní na Ukrajinu. Když se za Bidena do administrativy vrátily, bylo těžké jim věřit, že podporu Ukrajiny myslí opravdu vážně. Americká pomoc začala pozdě, byla pomalá, výrazně omezující a postrádající jakoukoliv strategii.
O tom, jak to v realitě vypadalo, přibývá ve veřejném prostoru stále více informací. Za Obamy ti stejní lidé vyjednávali tzv. jaderný deal s Íránem (tzv. JCPOA), který měl omezit íránský jaderný program výměnou za uvolnění sankcí. Hned ve druhém roce svého mandátu od něj D. Trump odstoupil a sankce na Írán opět uvalil. A pak se do Bílého domu vrátil Joe Biden a šup, hned zase začala jeho administrativa s Íránem jednat. Snad k vystřízlivění přispěl útok na Izrael v říjnu 2023 a v dubnu 2024 či již zcela transparentní spojení Íránu s jejich proxies, kteří na Izrael více než rok útočí ze všech směrů. Pokud se nakonec podaří situaci na Blízkém východě zklidnit a dojde k uzavření příměří s Hamásem, bude to spíše navzdory politice administrativy Joe Bidena na Blízkém východě než díky ní.
Most, který nespojoval
Když nastupoval do funkce, chtěl být Joe Biden „mostem“, který spojí rozdělenou americkou společnost. Sliboval spolupráci s oběma politickými stranami. To se nakonec zčásti povedlo, bez aktivního zapojení republikánů v Kongresu by nevzniknul a neprošel ani zákon o federálních investicích do infrastruktury, ani zákon, který zajišťuje investice do budování kapacit pro výrobu mikročipů. Svou zelenou politikou a omezováním těžby fosilních paliv určitě potěšil své příznivce. Stejně jako mnoha progresivními politikami, wokismem, radikálním prosazováním diverzity, rovnosti a inkluze (DEI). Američany tím však rozdělil ještě více a rozvinul tak červený koberec k návratu Donalda Trumpa k moci.
S končícím mandátem se Sleepy Joe, jak jej posměšně nazývali jeho oponenti, loučí neuvěřitelně hbitým vydáváním politických rozhodnutí. Zřejmě nebudou mít příliš dlouhou životnost, ale svou kontroverzností a někdy až bizarností už zvedly obočí i mnoha věrných demokratů. Z hlediska našich zájmů je naprosto nepochopitelné rozdělení spojenců v NATO a členských zemí Unie do dvou skupin s odlišně regulovaným dovozem pokročilých mikročipů pro AI zejména z produkce Nvidia, AMD nebo Intelu. Ocitli jsme se svou důvěryhodností ve stejné skupině, jako většina afrických zemí.
O pozitivní, stmelující tečku za svým mandátem se mohl Joe Biden pokusit aspoň ve svém rozlučkovém projevu, který pronesl ve středu večer. Vyjmenovat své úspěchy, pochlubit se, jak udělal Ameriku lepší, přidat trochu falešné skromnosti, že sám by to nedokázal, našlehat to trochou amerického patosu, popřát občanům Spojených států i nastupujícímu prezidentovi mnoho zdaru. Ano, tak trochu to tam bylo. Do titulků médií se ale zapsala jeho temná varování před koncentrací moci (spolu s B. Obamou měli za sebou v 1. období daleko výraznější většinu demokratů v obou komorách), před technologicko-průmyslovým komplexem (evidentně začal vadit až poté, co část Silicon Valley zběhla k republikánům), před dezinformacemi a zrušením fact-checkingu na Facebooku (po výpovědích M. Zuckerberga o „spolupráci“ s Bidenovou administrativou), či útok na bohaté lidi, oligarchy a miliardáře (pár dnů předtím udělil nejvyšší civilní státní vyznamenání G. Sorosovi, kampaň K. Harrisové podporoval historicky nejvyšší počet miliardářů) .
Smutný konec půl století trvající politické kariéry.
Kateřina Weissová působí jako ředitelka Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě.
Comentários