Svážením migrantů na hranice s EU chce Lukašenkův režim získat peníze pro udržení se u moci v Bělorusku. „Je mu jedno, jestli je dostane od Ruska nebo z Evropy. Koneckonců velmi solidně kasíruje i uprchlíky,“ říká bezpečnostní analytik a diplomat Tomáš Pojar.
Polsko i evropští či alianční lídři o migrační krizi na hranicích s Běloruskem hovoří jako o běloruské a potažmo ruské hybridní kampani či akci a vyhýbají se označení útok. O víkendu z Běloruska na polskou hraniční stráž svítili lasery, aby ji ochromili. Kdy to bude možné považovat za útok? Nevím, nejsem právník. Jedná se každopádně o nepřátelské aktivity prováděné Běloruskem vůči Polsku, které mají jasnou podporu ruské strany. Přesně takhle vypadá hybridní válčení současnosti. Je to jako z učebnice.
Co Lukašenkův režim, pokud za tím stojí sám, doslova organizovaným svážením migrantů z Blízkého východu na hranice Polska, Litvy nebo Lotyšska a tedy Evropské unie sleduje z geopolitického hlediska? Chce zůstat u moci a potřebuje peníze. Je mu jedno, jestli je dostane od Ruska nebo z Evropy. Koneckonců velmi solidně kasíruje i uprchlíky.
Rusko se od akcí distancovalo, ale mohlo by mít na takovéto krizi zájem. Samozřejmě. Vidí slabou a neschopnou Evropu a problémy Joea Bidena, tak proč takovou příležitost nevyužít k posílení vlastních pozic?
Vše směřuje k tom, že bude Bělorusko dříve či později Ruskem zcela pohlceno a bude se tak jednat o prodloužení hranice Ruska s NATO a Evropskou unií v místě, kde tradičně, po staletí pochodují armády mezi východem a západem. Ta hranice se tak pomalu stává novou železnou oponou.
Letouny s migranty přitom létají ze Sýrie, jejíž režim je pod kontrolou Ruska. Na sociálních sítích se objevují satirické glosy, že právě takto vypadá ruský „plynovod Nord Stream II“.
Přilétají i z Iráku a dalších míst. Samozřejmě ale není náhodou, že se vše odehrává před zimou a navíc s prázdnými evropskými plynovými zásobníky a v době povolování plynovodu Nord Stream II. Rusko je seriózní hráč, to jenom my žijeme v bláhové představě, že nás v zimě zahřejí solární panely a vrtule v Severním moři, kde zrovna letos moc nefouká. A že to navíc nezatíží naše peněženky.
Jak klíčová pro bezpečnost pobaltských zemí a Polska hranice s Běloruskem je? Zejména pro Polsko je naprosto zásadní.
Strategický význam má ovšem i pro Rusko. Vše směřuje k tomu, že bude Bělorusko dříve či později Ruskem zcela pohlceno a bude se tak jednat o prodloužení hranice Ruska s NATO a Evropskou unií v místě, kde tradičně, po staletí pochodují armády mezi východem a západem. Ta hranice se tak pomalu stává novou železnou oponou.
Lze to chápat i tak, že Moskva se snaží vytvářet tlak v hybridním prostoru, protože v té tradiční konvenční a nukleární doméně mu NATO nenechává prakticky žádný prostor?
Pro Moskvu je to výhodné. Nic moc ji to nestojí a nám to přidělává problémy, ve kterých se rádi ještě trochu vzájemně vykoupeme a děláme, že se nic vlastně neděje. Rusko samozřejmě nechce totální válku, tak proč to nezkoušet takhle? Rusko je duší impérium a to se z definice musí rozpínat, jinak se zhroutí. A hranice mezi Ruskem a Evropou se posledních několik století neustále posunuje, takže ten tlak na další posuny hned tak neustane.
Když odhlédneme od lidskoprávní roviny ohledně samotné situace uprchlíků, tak to vlastně můžeme interpretovat i optimisticky. Rusko jsme k tomu donutili, protože v tradičních oblastech jsme zkrátka silnější, kolektivní obrana je úspěšná a prostor zůstává jen v nevojenské sféře. Jako Evropa jsme silnější ekonomicky, vojensky nikoli. Vojensky jsme silnější jen díky Spojeným státům. Washington teď hledí primárně do Pacifiku, na Čínu. Evropské země svoji obranu neberou vážně, dlouhodobě do ní neinvestují.
Ve spojení s americkým odklonem to vytváří určité mocenské a bezpečnostní vakuum a jak známo, vakuum se okamžitě někdo vždy snaží zaplnit. Rusko tomu velmi dobře rozumí. My si nalháváme, že tak to chodilo v minulosti, ale že se svět změnil. Změnila se však pouze naše představa o světě, svět samotný zůstal stejný.
Pokud totiž nebudou fungovat hranice vnější, velmi rychle se začnou stavět hranice vnitřní. A já fakt nechci stavět ploty na hranici česko-slovenské a vidět, jak Němci staví plot na Šumavě. Doufám, že se to nestane, ale science fiction to rozhodně není.
Polsko hovoří o výstavbě pětimetrové hraniční stěny, Litva se stavbou dokonce už začala. Potvrzuje se tím, že v dnešním globalizovaném světě a určité iluzi svobodného pohybu, vzniká stále více „tvrdých“ – neprostupných hranic? Ano a neplatí to zdaleka jen o Evropě, děje se to na všech kontinentech. Výrobci dobrých plotů budou mít v následujících desetiletích spoustu zakázek. Nejrůznější bariéry neřeší problémy ani zdaleka stoprocentně, ale jednoznačně pomáhají. Jednoduchá řešení neexistují.
Objevily se už rovněž informace z Litvy, že mezi zachycenými migranty jsou osoby s napojením na teroristické skupiny. Jak velké riziko to může pro Evropu být? Riziko teroristických útoků se tím jistě nezmenšuje. Zároveň si nemyslím, že to je ten největší problém. Může to maximálně vyústit v jednotlivé útoky, ta geopolitická hra je ale daleko podstatnější a potenciálně pro naši svobodu a bezpečí nebezpečnější.
Bývalý běloruský velvyslanec ve Francii a Polsku Pavel Latuško varoval, že běloruský režim měl dokonce cvičit afghánské a irácké válečné veterány k ozbrojeným útokům na území EU. Jak vážně lze takové hrozby brát? Přeci jen jde o „insidera“, který donedávna Lukašenkovu režimu sloužil.
Nevím. Lukašenko je velký cynik, ale útok afghánských komand vycvičených minskou KGB (běloruská bezpečnostní služba, pozn. red.) se mně nezdá jako něco, z čeho bych měl mít strach.
Ještě dynamičtěji se situace může vyvíjet na hranicích Běloruska s Ukrajinou, kterou se sice Kyjev snaží zabezpečit, ale jde o ohromnou oblast. Ukrajinská válka ještě zdaleka neskončila, ale nemyslím si, že by chtěl něco podnikat samotný Lukašenko. Využít pro Rusko běloruské území k nějaké protiukrajinské akci se však nabízí. Můžete jednoduše něco podniknout a pak se tvářit, že za to může Lukašenko. Nevím, jestli se to stane, ale v nějakém kremelském scénáři to ke zvážení být musí. Přímo se to nabízí. Ve výsledku tím můžete oslabit Ukrajinu i samotného Lukašenka a zároveň otestovat Západ – tři mouchy jednou ranou.
Co by měla dělat nová česká vláda? Když propukla migrační krize v roce 2015, posílalo Česko policisty do Makedonie. Bilaterálně nabídnout Polsku a Litvě pomoc. V rámci Evropské unie a NATO požadovat jednoznačnou podporu oběma zemím včetně podpory diplomatické, finanční i lidské. Tvrdě hájit princip, že se mají hranice bránit včetně stavění oněch plotů – hezké sice nejsou, ale potřebné ano.
Pokud totiž nebudou fungovat hranice vnější, velmi rychle se začnou stavět hranice vnitřní. A já fakt nechci stavět ploty na hranici česko-slovenské a vidět, jak Němci staví plot na Šumavě. Doufám, že se to nestane, ale science fiction to rozhodně není.
Rozhovor vyšel na Natoaktual.cz: https://www.natoaktual.cz/zpravy/belorus-migra-rusko-polsko-hranice-krize-hybrid-pojar.A211119_075110_na_zpravy_m00
Comentarios