Profesor na Rutherford College Kentské univerzity, renomovaný autor, přední analytik a komentátor nejen současné britské politiky Matthew Goodwin navštívil 25.- 26. června na pozvání Centra transatlantických vztahů (PCTR) Prahu. Jeho analýzy a průzkumy jsou vysoce ceněné mezi akademiky, ale i politiky. Přednáší pro významné globální korporace, radí i předním politikům doma či v zahraničí.
V roce 2016 patřil mezi několik málo analytiků, kdo správně předpověděli výsledek referenda o Brexitu. CEVRO navštívil poprvé v listopadu 2022 a již tehdy předvídal strmý pád vlády konzervativců.
Před diskusí v CEVRO „Britské volby v roce 2024 a krize konzervativismu“ poskytnul týden před volbami ve Velké Británii krátký rozhovor pro CEVRO Arenu.
Po čtrnácti letech vlády konzervativců se v Británii očekává drtivé vítězství Labouristické strany. Co jsou nejdůležitější důvody obrovského propadu Konzervativní strany?
Pokud se podíváte na ty, kdo volili Konzervativní stranu v roce 2019, jen 37 % z nich zvažuje, že je budou volit i letos. Dva hlavní důvody, proč tomu tak je, jsou, že jejich voliči chtějí, aby se zastavila imigrace těch, kdo připlouvají do Británie na člunech přes Lamanšský průliv. Zároveň chtějí, aby se snížila imigrace celkově, na všech úrovních. Vedle toho je tady celá řada skandálů, která se v posledních letech kolem konzervativců odehrála. Partygate (pozn. Politický skandál, který přiměl k rezignaci premiéra Borise Johnsona. Vládní úředníci a členové Konzervativní strany se opakovaně scházeli na večírcích za přísných restrikcí během pandemie covidu), skandály se sexuálním obtěžováním, nekompetentnost Borise Johnsona nebo Liz Trussové, to vše s tím souvisí.
Obecně ale platí, že ti, kdo volili konzervativce v roce 2019, je podporovali právě proto, že od nich očekávali, že budou řešit migraci, zabezpečení hranic a podobné věci. To je tedy jedním z hlavních důvodů, proč konzervativce opustili.
Jak byste popsal aktuální předvolební atmosféru v Británii, týden před volbami? Jaké je politické nastavení britské společnosti?
Vidím tři zásadní body. Jedním je, že se připravujeme na silnou vládou labouristů, která bude mít velkou podporu parlamentu. Druhým, že jsme svědky historického úpadku Konzervativní strany. Tak nízkou podporu pro Konzervativní stranu v jednotlivých okrscích jsme opravdu mnoho let neviděli. A za třetí, jsme svědky návratu národního populismu v podobě nástupu Nigela Farage a jeho strany Reform UK, v průzkumech se teď pohybuje mezi 15 až 20 procenty hlasů. Sledujeme fragmentaci britské politické scény, o hlasy se uchází větší počet politických stran, ne pouze dvě hlavní, jak tomu obvykle v našem bipartijním politickém systému bylo.
Docela slušně si vedou Liberální demokraté, pokud jde o Zelené, to si musíme teprve počkat, jak se jim zadaří. Britská politika se více přibližuje evropské, a to navzdory hlasování o Brexitu. Roste také počet voličů, kteří v průzkumech odpovídají „jiná strana“ nebo „žádná z výše uvedených“. Nejsou příliš nadšeni žádnou z možností, mají plné zuby labouristů i konzervativců. Budou to fascinující volby a já jim právě proto říkám „žádná z výše uvedených“. Lidé nejsou nijak nadšeni z konzervativců, ale nejsou ani nijak zvlášť nadšeni z labouristů.
Zmínil jste britskou Stranu zelených. Existuje podle vás v současné době, kdy se „zelená agenda“ stala součástí programů naprosté většiny politických stran, opodstatnění pro existenci Stran zelených?
Myslím, že neexistuje. A také myslím, že volby do Evropského parlamentu ukázaly, že se tam Zelení s obtížemi doštrachali. Pro existenci Strany zelených v Británii neexistuje moc prostoru, protože uhlíkovou neutralitu silně podporuje Labouristická strana a stejně tak i konzervativci. Ale Straně zelených se v Británii podařilo stát se populární pro muslimské voliče. Chtějí Zelené využít ve svém boji pro Gazu. Takže velká část Zelených v Británii reprezentuje spíše směsici protikapitalistických a propalestinských postojů.
Pokud se ještě vrátíme k propadu Konzervativní strany, je to zřejmě nejstarší a nejúspěšnější demokratická politická strana v historii. Dokázala se v minulosti opakovaně vzpamatovat z velkých porážek. V 19. století dokázala přežít v opozici osmadvacet let, po roce 1997 pak třeba třináct. A vždy zase našla cestu, jak oslovit voliče a vyhrát volby. Co potřebuje k přežití a restartu teď?
Konzervativní strana může přežít, ale ne ve stávající podobě. Konzervativci budou muset od základu změnit, čím teď jsou. Z filosofického pohledu je teď Konzervativní strana ztracená, neví už, co konzervatismus vlastně je. Ideově je to úplně stejné, je ztracená, neví, co jsou její jednotící myšlenky, jež spojují dohromady liberální konzervativce s národními konzervativci. Stejně tak voličsky. Neví, zda jsou strana jihu nebo severu, strana města nebo venkova. Tvrdí, že je národní strana (one-nation party), ale zdá se, že netuší, co obnáší udržet národní stát. Neochránila naše hranice, nesnížila migraci, nedokázala potlačit ideologii wokismu a nechtěně sešla z cesty, pokud jde o naši kolektivní paměť, dějiny a identitu. Co za konzervativní hnutí tohle je?
Když se dnes podíváte na mladé voliče, pouze sedm procent mladých lidí ve věku 18 až 25 let, takzvaná generace Z, bude volit konzervativce, patnáct procent se chystá volit stranu Reform UK Nigela Farage. Jakmile se dostáváte na 7 až 10 procent u mladých voličů, to jsou čísla, jež naznačují obrovské pochybení a jež říkají, že vaše budoucnost bude dost děsná. A ano, konzervativci to mohou přežít, ale ne ve stávající podobě. Pořád si myslí, že je rok 1989. Pořád si myslí, že žijí v době, kdy mohou jen snižovat daně. Lidem ale nejde už jen o ekonomickou bezpečnost, nechtějí se už jen vrátit zpátky a zůstat tam. Nechtějí už jen vrátit míru zdanění, chtějí dobré veřejné služby, které fungují, chtějí bezpečné hranice, chtějí národní společenství. Nechtějí, aby země, která je jejich domovem, byla neustále zaplavovaná lidmi zvenku, se kterými jsou pak nuceni žít. A podobně to má i spousta mladých lidí, kteří jsou nakloněni pravici. Nejsou to žádní woke konzervativci. Wokismus jim nezajistí přístup na trh s byty, nezajistí jim stabilitu a bezpečí tam, kde se cítí doma a chtějí žít. Pokud jsou woke, proč by volili konzervativce? Budu volit labouristy.
Liší se nějak v politických postojích a názorech britská mládež od svých vrstevníků v jiných evropských zemích?
Soudím, že jsou více nalevo v mnoha kulturních otázkách nebo řekněme více woke. Velmi prožívají věci jako je klimatická změna, práva menšin, cancel culture, politická korektnost. Mají asi blíže ke svým americkým vrstevníkům než Evropanům. Obecně jsou politicky více nalevo, v Evropě je více mladých lidí, kteří volí pravici.
V poslední době proběhlo na britských univerzitách mnoho bouřlivých protestů proti Izraeli a operaci, kterou v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října loňského roku Izrael realizuje v pásmu Gazy. Odrazí se to nějak na politice Labouristické strany po volbách?
Argumentům mladých voličů a stejně tak britských muslimů bude vláda Labouristů rozhodně více naslouchat v otázkách, které se týkají Blízkého východu, zejména tedy Izraele a Gazy. Labouristé budou instinktivně soucitnější vůči Palestincům a více nepřátelsky nastaveni vůči Izraeli. Budou pod výrazným tlakem, aby uznali dvoustátní řešení, labourističtí politici se k tomu ostatně již hlásili během kampaně. Budeme směřovat k pokračování liberálně progresivní revoluce, jež přináší zvyšování imigrace či upevnění politiky identity. Budeme svědky posilování moci a vlivu státu, vysokých daní, vysoké imigrace.
Jak se proměnily volební kampaně, aby lépe oslovily mladé voliče?
Myslím, že konzervativci se na mladé lidi v kampani ani nijak zvlášť nesnažili zaměřit. Přišli jen se znovuzavedením vojenské služby, čímž si příliš obliby u mladých lidí nezískali. Ale ani Labouristická strana nijak zvlášť neotvírala otázku školného, ale mluvili třeba o snížení věkové hranice pro účast ve volbách na šestnáct let a očekávali, že je tím osloví. Příliš velkou podporu to ale u nás nemá.
Labouristé získávají podporu jen na tom, že nálada v zemi je prostě většinově proti konzervativcům. Není to tak, že by lidé nadšeně podporovali Labouristickou stranu, je to hlavně o tom, že odmítají torye. To je teď před volbami naprosto převládající nastavení. A je to také důvod, proč si myslím, že labouristická vláda bude brzy velmi nepopulární, nebude mít příliš fiskálního manévrovacího prostoru, nebude schopna přinést zásadní změnu. Nezapomeňte také na dramatickou propast mezi volební účastí mladých lidí a starší generace. Mezi volební účastí tzv. zoomerů, tedy mladých lidí ve věku 18 až 24 let, a generací baby boomers, kterým je teď přes 65 let, je podle průzkumů rozdíl až třiceti procentních bodů. To strany motivuje k tomu, aby se zaměřovaly spíše na starší voliče.
Comments