V listopadu 2024 vláda České republiky schválila zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, známý jako „zákon o BIM“ (Building Information Modeling/Management). Zákon představuje zásadní krok směrem k modernizaci a digitalizaci českého stavebnictví, přičemž jeho plná implementace je plánována do roku 2030. V průběhu tohoto procesu se očekává transformace nejen ve způsobu, jakým jsou stavební projekty plánovány a realizovány, ale i ve správě dokončených staveb.
Cíle a klíčové aspekty zákona
Zákon si klade za cíl zvýšit efektivitu a transparentnost procesů ve stavebnictví, zároveň však podporuje udržitelnost a snižování nákladů. Jeho implementace zahrnuje zavedení jednotných systémů pro správu a sdílení dat, což umožní efektivnější spolupráci mezi projektanty, investory, realizačními týmy i provozovateli staveb. Důležitým aspektem je také standardizace technických požadavků, která povede ke konzistenci napříč různými projekty.
Klíčové aspekty zákona zahrnují:
Povinné osoby a veřejné zakázky: Zákon se vztahuje na tzv. povinné osoby, což zahrnuje veřejnou správu, ministerstva, kraje, obce a jejich příspěvkové organizace. Povinnými osobami jsou také subjekty financované z veřejných rozpočtů, které odpovídají za zadávání nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce.
DiMS a CDE: Zákon zavádí Informační model vystavěného prostředí (DiMS), který bude povinný od roku 2030. Součástí legislativy je také zavedení Common Data Environment (CDE) – informačního systému pro správu veřejných zakázek, který musí splňovat specifické požadavky na otevřenou architekturu a povinné API.
Standardizace a technické požadavky: Technické a provozní požadavky na CDE budou stanoveny Ministerstvem průmyslu a obchodu formou vyhlášky, což zajistí konzistenci a efektivní sdílení informací napříč projekty.
Implementace tohoto zákona by měla urychlit digitalizaci a zvýšit efektivitu stavebního sektoru v České republice. Podpora státu je klíčová pro vytvoření standardů, které by umožnily srovnat české stavebnictví s úrovní západní Evropy. Vytvoření kvalitního legislativního rámce by zároveň podpořilo důvěru v digitální technologie a motivovalo firmy k jejich širšímu využívání.
Praktické využití a přínosy BIM
Metoda BIM přináší řadu výhod, včetně vyšší efektivity plánování a realizace projektů, snížení nákladů a minimalizace chyb. V praxi BIM umožňuje přesnou koordinaci mezi různými týmy a lepší kontrolu nad celým životním cyklem staveb. Přínosy jsou zřetelné na příkladech konkrétních projektů. Například při modernizaci budovy metoda BIM přispěla k optimalizaci prostorového uspořádání a bezpečnostních opatření. V oblasti školství byla BIM technologie využita při rekonstrukci školského komplexu, kde podpořila efektivní plánování a údržbu.
Ústecký kraj nasadil BIM software k efektivní správě přes 60 investičních akcí za 4,16 mld. Kč. Klíčové projekty zahrnují modernizaci středoškolských areálů (1,85 mld. Kč), krajských sociálních služeb (0,5 mld. Kč), liniových staveb a mostů (1,8 mld. Kč) a kulturních stánků (87 mil. Kč) s plánovaným dokončením do roku 2030.
Ministerstvo spravedlnosti využívá BIM při stavbě Justičního areálu v Ústí nad Labem (2,25 mld. Kč, dokončení 2027) a přestavbě Žižkových kasáren v Českých Budějovicích (570 mil. Kč, dokončení 2026).
Fakultní nemocnice v Hradci Králové modernizuje Pavilon Bašteckého (230 mil. Kč, dokončení 2026), kde BIM zajišťuje efektivní modelování infrastruktury, centralizaci dat a zlepšení spolupráce.
Dalším příkladem je využití BIM při výstavbě dopravní infrastruktury, jako je dálnice D35, kde přispěl ke snížení nákladů a lepší koordinaci stavebních činností. V oblasti zdravotnictví BIM pomohl při rozšíření nemocnice, zejména v oblasti logistických procesů a plánování dlouhodobé údržby. Technologie BIM byla úspěšně nasazena při digitalizaci vodohospodářských objektů, jako je přehrada Orlík, což vedlo ke zlepšení monitoringu a technické správy.
Postup implementace zákona
Proces zavádění zákona byl rozdělen do několika fází. První kroky zahrnují pilotní projekty a testování technologií, které budou probíhat v letech 2025 a 2026. Následuje sběr zpětné vazby od odborné veřejnosti a postupné zavádění standardů do praxe. Plné zavedení zákona, včetně povinného využívání DiMS a CDE, je plánováno na rok 2030.
Budoucnost stavebnictví v České republice
Zákon o BIM je součástí širší strategie Digitalizace Česka, která má za cíl přivést český průmysl na úroveň vyspělých evropských států. Využití pokročilých technologií, jako jsou digitální dvojčata a umělá inteligence, umožní vyšší standardizaci procesů, ekologičtější přístup a transparentnější řízení stavebních projektů.
Tímto směrem směřuje české stavebnictví k moderním, udržitelným a efektivním postupům, které budou odpovídat požadavkům 21. století.
Luděk Jirman je projektový manažer a konzultant s více než dvacetiletou praxí v oblasti digitálních technologií, marketingu a vývoje softwaru. Má zkušenosti s vedením vývojových týmů, projektovým managementem a inovativními řešeními. Aktuálně si rozšiřuje odborné vzdělání na Vysoké škole Cevro, kde studuje obor Právo v obchodních vztazích a postgraduální program P.G.D.J. zaměřený na fungování (nejen) českých médií.
Comments