Profesor Josh Lerner z Harvard Business School vystoupil online na konferenci „Budování státu: Inovace, nebo stagnace“ pořádané Vysokou školou CEVRO při příležitosti představení nového postgraduálního studia Inovačního managementu. Profesor Lerner patří mezi 5 % nejcitovanějších amerických ekonomů a nabízíme vám shrnutí jeho přednášky.
Celosvětově došlo za posledních několik let k obrovskému nárůstu objemu venture kapitálu, v roce 2021 to bylo více než 800 miliard USD. Před 20 lety v této oblasti dominovaly Spojené státy, ale čím dál větší podíl získává Čína.
Na druhou stranu musíme vidět, že v roce 2021 a 2022 valuace veřejně obchodovatelných firem, které na začátku podporoval venture kapitál, narostly o více než 250 %, aby se rok na to vrátily zpět na původní hodnotu.
Jistou dávku davového šílenství ilustrovalo nadužívání SPACu (Special Purpose Aquisition Company, jednoúčelové společnosti kotované na burze, které slouží k akvizizi dosud neveřejné společnosti jako alternativa klasického IPO, pozn. autora). Tyto společnosti nejsou žádnou novinkou, historicky jejich návratnost nebyla nejlepší, přesto jich v roce 2021 vznikly stovky.
Víme, že podnikání je zdrojem nových myšlenek a že zde prim hrají malé firmy. Z výzkumu, na kterém se prof. Lerner podílel, vyplývá, že privátní firmy jsou inovativnější než ty obchodovatelné na burze, které jsou pod tlakem kvartálních výsledků.
Malé firmy mají ovšem ztížený přístup k financování, toho si všiml už generál Georges Doriot a po 2. světové válce v roce 1946 založil v USA první venture kapitál firmu American Research and Development jako reakci na obavu z hrozící hospodářské recese. Hodí se i poznamenat, že Georges Doriot stál i za vznikem jedné z nejlepších světových business škol INSEAD. Jeho vize se potvrdila a venture kapitálové fondy dlouhodobě překonávají výkonnost veřejně obchodovatelných společností.
Mezi venture kapitálem a inovacemi panuje úzká souvislost. Výzkum prof. J. Lernera konstatuje, že 1 dolar investovaný do venture kapitálu odpovídá třem až čtyřem dolarům korporátního R&D.
Záznam konference Budování státu: Inovace, nebo stagnace z 18. ledna 2024:
Z amerických společností (mimo těch finančních), které v letech 1995 až 2019 vstoupily nově na burzu, jich 45 % bylo podpořeno venture kapitálem. Z těch, co zůstaly veřejně obchodovatelné i v roce 2019, tak výdaje na R&D představují 88 % celkových výdajů všech společností nově uvedených na burzu. Pozitivní vliv venture kapitálu se dá vypozorovat i z dat o patentech: mají násobně víc citací než ty od společností bez rizikového kapitálu.
Dle prof. Joshe Lernera je důležité se dívat i na další otázky týkající se inovací a venture kapitálu. Tuto část přednášky uvedl citací slavného investora Petere Thiela:
„Chtěli jsme létající auta, ale dostali jsme 140 znaků.“
VC investoři se totiž soustřeďují většinou na poměrně úzký okruh technologií, na software a služby. Vzhledem k tomu, že tento sektor má nejvyšší výnos, tak je to poměrně racionální snaha, stejně tak snaha státu zjednodušit technologický transfer z vysokých škol a lépe komercionalizovat vědecké výsledky nebo v některých regulovaných sektorech inovativní řešení nakupovat.
Negativní stránkou VC kapitálu je jeho koncentrace: 5 % investorů v USA představuje 70 % veškerého investovaného kapitálu a jeho opakovaný cyklus konkjuktury a propadu. Během vzestupu vládne nadšení a růst valuací a investic, po které následuje období ztráty důvěry a významného poklesu investic. V sestupné fázi je tak pro mnohé podnikatele mimořádně obtížné sehnat kapitál.
Důležitá role státu při rozvoji startupového ekosystému
Prof. Lerner se věnoval i důležité roli státu, která sehrála roli v počátku vzniku Silicon Valley i v dalších zemí s fungujícím startup ekosystémem jako Izrael nebo Singapur. Ve svých výzkumech zjišťoval vliv státních podpor podnikání a venture kapitálu po celém světě a státy čelí dvěma největším výzvám:
První je nekompetentnost: státní úředníci mají malé zkušenosti týkající se podnikání a venture kapitálu a mnoho projektů havaruje na chybné exekuci: buď složitostí, která komplikuje využití, nebo naopak chybou, která umožní čerpat podporu nerelevantním subjektům.
Druhou výzvou je, že podpora je nasměrovaná ke spřáteleným subjektům, které sledují spíše vlastní výhody než obecný prospěch.
Občas vládní rozhodnutí mohou vést k nezamýšleným důsledkům. Jako příklad prof. Lerner uvádí rozhodnutí Obamovy administrativy podpořit čistou energii udělením několika grantů v miliardové výši vybraným firmám bez jasných kritérií. Místo inovací tak mnoho clean energy firem investovalo do lobbyingu. Jedna část venture investorů se společnostem, které by mohly grant získat, vyhýbala a druhá nechtěla investovat do těch, které grant nezískaly. Ve svém důsledku tak podpora vedla k útlumu investic v daném odvětví.
Efektivní postupy podpory venture kapitálu musí být dle prof. Lernara nezávislé na politických vlivech, podobně jako je tomu u centrálních bank. Jako funkční model se ukazuje koinvestiční model, kdy se na rozhodování o investicích podílí finančně i soukromý kapitál.
Tento způsob stojí za izraelským startup úspěchem. V roce 1993 tam byl založen státní ko-investiční fond Yozma, který dorovnával investici do izraelských startupů hlavně zahraničních fondů do výše 40 %. Státní podíl pak privátní investoři mohli po pěti letech odkoupit za původní investici plus úroky, čehož všichni kromě jednoho využili. Dnes v Izraeli existuje více než 60 venture fondů spravujících víc než 10mld USD a poměr VC investic vůči HDP patří mezi nejvyšší na světě.
Pokud někoho zajímají inovace a svět venture kapitálu a private equity detailněji, tak mohu doporučit řadu publikací Joshe Lernera (dostupných na Amazonu) nebo jeho často citované mezinárodní výzkumy.
NOVÝ POSTGRADUÁLNÍ PROGRAM MPA INOVAČNÍ MANAGEMENT
Vysoká škola CEVRO na jaře 2024 zahájí výuku v novém programu postgraduálního studia MPA Inovační management.
Třísemestrální postgraduální program je určen pro komplexní odbornou přípravu manažerů v oblasti inovačního managementu.
Absolventi programu budou schopni a připraveni aktivně a komplexně řídit vytváření, činnost a využívání různých procesních prvků inovačních infrastruktur (inkubátory, akcelerátory, startupy atd.) při realizaci inovačních produktů.
Comments