Jak se budou po nástupu Donalda Trumpa vyvíjet politické a obchodní vztahy mezi Velkou Británií, Evropskou unií a Spojenými státy, řešila diskuse Centra transatlantických vztahů (PCTR), která proběhla 17. března na půdě CEVRO Univerzity. Moderátor Michael Žantovský přivítal Gregoryho Williama Handse, bývalého předsedu Konzervativní strany a dlouholetého ministra pro obchodní politiku. Během debaty zazněla klíčová témata, jako jsou obchodní cla, budoucí role Velké Británie v transatlantických vztazích nebo postoj Spojeného království k možné obchodní válce mezi EU a USA.
Velká Británie jako strategický hráč v transatlantickém obchodě
Greg Hands v úvodu vyzdvihl klíčovou pozici Velké Británie mezi USA a EU. Podle něj má Spojené království „nezávislý a diverzifikovaný obchod“, který zahrnuje partnery jako Austrálii, Kanadu, EU i USA. Hands zdůraznil, že i přes svůj dřívější postoj ve prospěch setrvání v EU považuje nezávislou obchodní politiku za výhodu:
„Ačkoliv jsem byl zastáncem setrvání v EU, tak je dobré mít nezávislý a rozmanitý mezinárodní obchod.“
Diverzifikace obchodních vztahů a snaha vyhnout se vysokým clům jsou podle něj klíčovými faktory pro další britskou ekonomickou strategii.
Obchodní cla a jejich dopad na globální ekonomiku
Jedním z hlavních bodů diskuze byla politika zavádění cel, především v kontextu chování USA v čele s Donaldem Trumpem. Hands kritizoval americkou administrativu za její protekcionistický přístup a připomněl historické souvislosti:
„Nelíbí se mi, co Trump dělá, protože v roce 1930 už USA zavedly podobná cla (napřed pro Kanadu) a nedopadlo to dobře.“
Podle něj cla negativně ovlivňují spotřebitele i podnikatele a přispívají k obchodním sporům, z nichž těží především Rusko a Čína. Je proto zásadní, aby Velká Británie zůstala mimo případnou obchodní válku mezi EU a USA.
V této souvislosti Hands také zmínil možnost, že by se Británie mohla stát prostředníkem mezi EU a USA, ačkoliv realističtější scénář podle něj představuje samostatná obchodní strategie zaměřená na USA jako klíčového partnera.
Trump, EU a transatlantické vztahy
Debata se nevyhnula ani postoji Donalda Trumpa k Evropské unii. Hands upozornil na silnou skepsi amerického prezidenta vůči EU, která se může promítnout do budoucích obchodních vztahů:
„Trump má ve své hlavě poměrně dost negativní myšlenku vůči EU. On si myslí, jak už dvakrát do médií řekl, že EU byla ustavena k tomu, aby mohla USA vykořisťovat.“
To by podle něj mohlo hrát do karet Velké Británii, jelikož Trump explicitně zmínil, že chce s Británií uzavřít obchodní dohodu místo zavedení cel:
„Velká Británie je jedinou zemí, kterou prezident Trump zmínil, se kterou chce udělat obchodní dohodu namísto cel.“
V tomto kontextu se Brexit může ukázat jako výhoda, protože umožňuje Spojenému království flexibilnější obchodní politiku vůči USA bez nutnosti přizpůsobovat se politice EU.
Dopad obchodní války na vztahy mezi UK a Irskem
Hands upozornil, že případná eskalace obchodní války mezi USA a EU by mohla negativně ovlivnit vztahy mezi Velkou Británií a Irskem. To by mohlo způsobit i růst napětí v Severním Irsku, což je téma s významnými politickými a bezpečnostními dopady. Dalším možným dopadem obchodní války by mohlo být využívání britského trhu k reexportu amerického zboží do EU s nižšími cly, a to by mohlo vést k dalším obchodním sporům.
Velká Británie, NATO a bezpečnostní politika
Kromě obchodní politiky se Hands věnoval i roli Velké Británie v NATO a jejímu postoji k bezpečnostním otázkám. Zdůraznil jedinečné postavení Británie při jednání s USA a její význam při udržování transatlantické bezpečnostní spolupráce:
„Spojené království nebude nikdy podporovat nikoho, kdo se bude snažit destabilizovat bezpečnostní aliance ve světě.“
Také zmínil, že britské tajné služby měly v době před ruskou invazí na Ukrajinu nejpřesnější informace o blížícím se útoku, což podle něj dokazuje důležitost britské zpravodajské a vojenské spolupráce se spojenci.
Británie mezi obchodní strategií a geopolitickou realitou
Diskuze ukázala, že Spojené království se snaží balancovat mezi ekonomickou nezávislostí po brexitu a udržením klíčových obchodních vztahů s USA i EU. Gregory Hands zdůraznil výhody diverzifikované obchodní politiky a potenciální přínosy užších vztahů s USA, zároveň však upozornil na rizika spojená s americkým protekcionismem a obchodními cly.
Vztahy s EU zůstávají klíčové, ale Británie se vyhýbá přímému zapojení do obchodního napětí mezi Bruselem a Washingtonem. Hands naznačil, že obchodní válka mezi USA a EU by mohla vést k novým sporům, včetně možného napětí s Irskem.
Na bezpečnostní úrovni Spojené království nadále hraje silnou roli v NATO a jeho zpravodajské kapacity byly v debatě prezentovány jako významné. Celkově Británie usiluje o flexibilní přístup, který jí umožní reagovat na vývoj mezinárodních vztahů bez jednoznačné orientace na jednu stranu.
Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem! na CEVRO Univerzitě.
Comments