Novela zákoníku práce vstoupila v platnost 19. září 2023 a přináší klíčové změny v oblasti práv a povinností jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnanců. V tomto článku se zaměříme zejména na „dohodáře“, neboť tak pracuje spousta studentů, kteří díky této formě pracovní dohody úspěšně sladí svůj pracovní život s vysokoškolskými povinnostmi.
Novela zákoníku práce vstoupila v platnost 19. září 2023 a přináší klíčové změny v oblasti práv a povinností jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnanců. Poté, co jsem se detailně seznámila s hlavními body nových změn, je mi zřejmé, že tato novela přináší výhody spíše zaměstnancům. Novela se zaměřuje na aktuální trendy, přičemž zdůrazňuje potřeby pracovního prostředí, včetně aspektů jako home-office, práce rodičů a zejména modifikace dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Většina změn nabyla účinnosti již k 1. říjnu 2023, avšak některé budou implementovány až v novém kalendářním roce.
V tomto článku se zaměříme zejména na „dohodáře“, neboť tak pracuje spousta studentů, kteří díky této formě pracovní dohody úspěšně sladí svůj pracovní život s vysokoškolskými povinnostmi.
Dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti působila dojmem benevolentnější formy zaměstnání. Mnoho klíčových aspektů nebylo dostatečně upraveno, což mohlo vytvářet prostor pro potenciální zneužívání této situace ze strany obou smluvních stran.
Pro představu, před novelou nebyl zaměstnavatel povinen seznamovat zaměstnance s rozvrhem jeho pracovní doby, nebyl ani povinen takový rozvrh sestavovat. Z uvedeného tedy plyne, že váš zaměstnavatel mohl požadovat výkon práce ze dne na den. Nově je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději tři dny před začátkem směny.
Zaměstnavatel je nově povinen poskytovat zaměstnancům přestávky v práci na jídlo a oddech, garantovat doby nepřetržitého denního odpočinku, který má trvat nejméně 11 hodin během 24 hodin, a nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále je povinen vést evidenci pracovní doby dohodářů stejně, jako tomu je u zaměstnanců v pracovním poměru.
Dohodář, který pracuje pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti déle než 180 dní v průběhu posledních 12 měsíců, má právo formálně požádat o plnohodnotný pracovní poměr. Zaměstnavatel je povinen reagovat na tuto žádost písemně a zdůvodnit své rozhodnutí do jednoho měsíce, ale není povinen žádosti vyhovět. Stručně řečeno, předtím si zaměstnavatel mohl dovolit odmítnutí žádosti formou ignorace, nyní je povinen jednat formálněji a případné odmítnutí žádosti odůvodnit.
Mimo uvedené je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům, kteří pracují na základě dohod, náhradní volno za práci o svátcích a také příplatek za práci o sobotách a nedělích, za noční směny i práci v náročných pracovních podmínkách.
O něco více se rozšířila i elektronizace doručování písemností mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Obě strany jsou oprávněny si navzájem doručovat písemnosti do datových schránek. Pokud však zaměstnavatel bude chtít doručovat zaměstnanci písemnosti na jeho soukromou elektronickou adresu, může tak učinit až po získání písemného souhlasu ze strany zaměstnance. V souvislosti s tímto byla zavedena fikce doručení ve lhůtě 15 dnů.
Od 1. ledna 2024 budou mít dohodáři ze zákona nárok na dovolenou za předpokladu splnění dvou podmínek:
pracovní poměr vůči zaměstnavateli trval v daném kalendářním roce alespoň 28 dní,
zaměstnanec v daném kalendářním roce pro účely dovolené odpracoval alespoň 80 hodin.
POZOR! Zmíněné, ale i další změny se vztahují pouze na dohody uzavřené po účinnosti novely zákoníku práce. Pokud se necháte zaměstnat na dohodu, pečlivě si tedy smlouvu přečtěte. Pokud zaměstnáváte někoho formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je na místě zvážit, zdali se zaměstnávání na dohodu vyplatí. Z novely totiž lze vyvodit, že bude vyžadovat více pozornosti, administrativy a bude i nákladnější.
Anhelina Mazurová je studentkou magisterského programu Obchodněprávní vztahy na Vysoké škole CEVRO. Článek vznikl v rámci semináře na Semestr novinářem.
Comments