Summit NATO, který proběhl začátkem července ve Washingtonu, definoval celou řadu zásadních změn a nových požadavků, jež mají výrazný vliv na kapacity a vojenské schopnosti všech členských států. Česká republika, jako člen této mezinárodní vojenské organizace, samozřejmě není výjimkou. Na závěry washingtonského summitu a jeho konkrétní dopady na českou armádu a její budoucí rozvoj reagovala i konference s názvem „Summit NATO 2024: Požadavky na kapacity a schopnosti ČR“, která proběhla 2. října 2024 v prostorách Vysoké školy CEVRO.
Význam summitu pro Českou republiku
Konference byla zahájena vystoupeními významných osobností české politické a vojenské scény. Mezi prvními řečníky byl bývalý premiér České republiky Mirek Topolánek a generál Karel Řehka, který v současné době zastává funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Oba řečníci zdůraznili důležitost členství České republiky v NATO a klíčový význam této organizace pro zajištění bezpečnosti a stability v našem regionu. Mirek Topolánek ve svém projevu apeloval na to, aby Česká republika investovala do rozvoje vlastních obranných výrobních kapacit a co nejméně se spoléhala na dovoz vojenské techniky ze zahraničí. Podle jeho názoru by se země měla snažit o soběstačnost v této oblasti, což by zvýšilo její obranné schopnosti a zaručilo větší flexibilitu při zajišťování potřebné techniky.
Generál Řehka ve svém vystoupení analyzoval aktuální geopolitické hrozby, kterým NATO i Česká republika čelí. Zdůraznil, že Rusko nadále představuje hlavní hrozbu pro stabilitu v Evropě a pro celou Alianci. Vedle toho však nezapomněl zmínit i hrozbu, kterou je mezinárodní terorismus. Zároveň vyzdvihl klíčový význam jaderného odstrašení, které je základním pilířem alianční strategie a slouží jako hlavní nástroj k odrazení potenciálních protivníků. Řehka také pozitivně hodnotil vstup Švédska a Finska do NATO, což podle něj výrazně posílilo obranné možnosti celé Aliance. V neposlední řadě pak upozornil na důležitost rozvoje protivzdušné a protiraketové obrany, která by měla být jednou z priorit i pro Českou republiku.
Vliv amerických voleb a nové strategické priority NATO
Jedním z nejzajímavějších momentů konference byla diskuse o vlivu nadcházejících prezidentských voleb ve Spojených státech na budoucí směřování NATO. Tuto otázku otevřel Kurt Volker, bývalý velvyslanec Spojených států při NATO. Volker ve svém vystoupení zdůraznil, že bez ohledu na výsledky voleb zůstane americká zahraniční politika nadále zaměřena především na Pacifik a na vzestup Číny jako globální velmoci. Spojené státy se tedy budou soustředit na tyto oblasti, přestože NATO a Evropa zůstávají klíčovými partnery ve vojenské spolupráci. Volker také zmínil, že vývoj americké politiky vůči Rusku a podpora Ukrajiny budou hrát důležitou roli při utváření budoucích vztahů v rámci Aliance.
Simulace konfliktů s Ruskem a potřeba modernizace
Divácky vděčnou pak byla prezentace simulací potenciálních vojenských konfliktů s Ruskem. Simulace zahrnovaly tři scénáře útoků, které by se mohly zaměřit na Polsko, Baltské státy a Rumunsko, tedy klíčové oblasti východní hranice NATO. Analýzy ukázaly, že v prvních dnech případného konfliktu by Aliance čelila značným ztrátám na životech i materiálu, a to zejména kvůli vysoké spotřebě munice v krátkém časovém úseku. Tato skutečnost zdůrazňuje nutnost důkladné připravenosti a modernizace vojenských kapacit členských států NATO včetně České republiky.
Česká armáda v novém světle
Česká armáda se musí přizpůsobit měnícím se globálním hrozbám, což bylo jedním z hlavních témat diskusí v rámci konference. Tyto otázky byly řešeny v několika panelech, ve kterých vystoupili například bývalí náčelníci Generálního štábu AČR Jiří Šedivý a Josef Bečvář. Podle generála Jiřího Šedivého je nutné, aby Armáda České republiky prošla zásadními změnami ve své organizační struktuře i velitelském systému. Současná struktura podle něj není schopná efektivně reagovat na nové výzvy a hrozby, kterým Česká republika a NATO čelí. Dále Šedivý upozornil, že ruská armáda, přestože stále částečně vychází z tradičního sovětského stylu velení, se postupně učí adaptovat se na nové taktické přístupy. Podle jeho názoru Rusko začíná upouštět od masových útoků a přechází k menším a opatrnějším skupinám, což svědčí o změně strategie. Šedivý rovněž zdůraznil, že je nezbytné, aby čeští politici a vojenští představitelé jasně komunikovali veřejnosti reálné bezpečnostní hrozby, kterým čelíme, a nesnažili se tyto hrozby bagatelizovat.
Generál Josef Bečvář, další bývalý náčelník Generálního štábu AČR, představil svou vizi budoucího rozvoje české armády. Bečvář upozornil, že armáda musí být schopná nejen rychle nahradit ztráty techniky a personálu, ale také zajistit efektivní obnovu vybavení, což je v současné době její velkou slabinou. Například nedostatečná kapacita dělostřelectva představuje podle Bečváře zásadní problém, který musí být co nejrychleji vyřešen.
Finanční aspekty a akviziční procesy
Dalším tématem, kterému se konference věnovala, bylo financování armády a složitost akvizičních procesů vůbec. Karel Krejza, předseda podvýboru pro akvizice v Poslanecké sněmovně, zdůraznil, že je nezbytné, aby Česká republika pokračovala v investování alespoň 2 % HDP do obrany. Tato investice poskytuje armádě stabilitu a jistotu, která je nezbytná pro dlouhodobé plánování a uzavírání důležitých kontraktů na nákup vojenské techniky. Krejza také apeloval na to, aby armáda jasně stanovila své technické požadavky a priority, které by měly být následně zohledněny při nákupu vybavení. Akviziční procesy podle něj čelí mnoha výzvám a tlakům, což ztěžuje jejich realizaci. Přesto je nutné zajistit, aby byly tyto procesy co nejefektivnější a aby armáda mohla získat potřebnou techniku včas.
Význam kolektivní obrany a role České republiky
Závěrečná diskuse konference se zaměřila na to, jakým způsobem může Česká republika nejlépe přispět ke kolektivní obraně NATO. V kontextu rostoucích bezpečnostních hrozeb a měnící se globální situace se ukázalo, že je nezbytné, aby ČR nadále posilovala své vojenské schopnosti, modernizovala své vybavení a zajišťovala dostatečné kapacity nejen pro vlastní obranu, ale i pro obranu svých aliančních partnerů.
Text vznikl v rámci kurzu Na semestr novinářem! na Vysoké škole CEVRO.
Kommentare